Matěji, nad Ústím jste vyhráli 4:0, zapsal jsi gól a asistenci, jak utkání hodnotíš?
Zápas se nám povedl. Hrálo se hlavně na bránu soupeře, což byl náš cíl, myslím, že jsme ho splnili. Výsledek je skvělý, mluví jasně v náš prospěch. I tak to ale byl velmi náročný zápas – ostré slunce a celkové dusno byly nepříjemné překážky, které bylo zejména v první půli těžké překonávat. Během celého utkání se nám dařilo si vytvářet gólové šance, ale vzadu jsme byli poměrně nejistí. O to víc jsem rád, že jsme udrželi nulu.

Šance jsi měl i ve 21. a následně ve 46. minutě, kdy jsi mohl skórovat hlavou. Co se tam stalo? Proč tyto akce neskončily brankou?
Obě situace byly velmi podobné, podařilo se mi si najít ve vápně vysoký balón. V obou případech jsem ho trefil hlavou. Nejdřív jsem zakončoval z lehkého záklonu, ze kterého se mi nepovedlo trefit zařízení, ve druhém případě jsem nedokázal zakončit tak, aby brankář míč nechytil. Je to škoda.

Před koncem první půle jsi zapsal krásnou asistenci na druhou branku. Měl jsi od začátku v plánu přihrávat?
Viděl jsem, že zprava letí do šestnáctky dlouhý centr, tak jsem si odskočil a chtěl ho vracet zpátky do malého vápna, což se povedlo. Našel jsem tam Štěpána Ponikelského a byl z toho druhý gól, který nám dodal více klidu do přestávky.

V 73. minutě jsi se gólově prosadil. Jak jsi viděl tuto situaci?
Vojta Polák tam výborně přešel přes dva hráče a připravil mi to do dobré pozice, mohl jsou rovnou střílet na bránu. Takže už to stačilo jen uklidit k tyči, což jsem zvládl. Chvíli po gólu jsem pak střídal, jsem rád, že jsem týmu pomohl dvěma body ke zřetelné výhře.

Trošku z jiného soudku, Hradec má od letošní sezony novou arénu, jak se ti líbí?
Stadion je nádherný. Párkrát jsem se tam byl podívat na zápasech. Je to určitě velký krok kupředu, zvlášť když ho porovnám s tou původní stavbou. Určitě patří mezi nejhezčí stadiony u nás. Doufám, že na něm budu jednou hrát.

Myslíš, že nová Malšovická aréna může mít vliv na motivaci mládeže zahrát si na tomto stadionu?
Určitě ano. Mě osobně motivuje hodně, stejně tak i další kluky v kabině. Jak už jsem říkal, je to fantastický stadion a určitě je snem každého z nás si na něm jednou zahrát. Je to takový pomyslný vrchol, ke kterému se všichni, od přípravek po B-tým, snaží dostat.

Ty hraješ za Hradec už od přípravky, co tě přivedlo k fotbalu?
Už jako dítě mě bavilo kopat do míče, proto jsem se rozhodl pro fotbal a výběr klubu byl jasný. Chtěl jsem hrát za nejlepší a největší hradecký tým, což FC Hradec Králové jednoznačně je.

Máš nějaký fotbalový vzor, který tě inspiruje?
Vzhledem k tomu, že jsem fanouškem Manchesteru United, tak musím na první místo zařadit Alejandra Garnacha. Líbí se mi jeho styl a přístup k fotbalu. Líbí se mi i Marcus Rashford, James Maddison nebo Luka Modrić.