Dnes píšu hodně unavený, měli jsme nejhorší den – tedy po stránce fyzické náročnosti. Dopolední a odpolední trénink byly hodně výživné. Hlavně dopoledne nám vzalo hodně sil, už jsme jeli na vůli. Už jsme skoro nemohli, prosili jsme trenéra, jestli by nám trochu ubral.

Trenér nám hned na začátku dal možnost střižby – šlo o to, jestli nám odpustí jednu dvanáctistovku. Vyslali jsme nejmladšího Fíru, abychom mu mohli nadávat, kdyby prohrál. Naštěstí napínavý souboj vyhrál a mohli jsme běhat o tenhle jeden úsek míň. Kouč asi viděl, že jsme unavení, že toho je dost. Je to psycholog, s Fírou si hrál. Prožívali jsme to, já jsem fandil zpovzdálí, pak jsme se hodně radovali, když to klaplo.

Únavu jsme dnes cítili celý den, mezi tréninky jsem jen ležel na pokoji a odpočíval v posteli, měl jsem toho dost. Byl jsem vyšťavený.

Odpoledne jsme sprintovali do kopce, sníh se místy bořil pět deset centimetrů. To je fakt o hodně náročnější, než když běžíte po trávě nebo po betonu. Myslím, že jsme se s tím popasovali dobře, odběhali jsme to na maximálku, i když tam nějaké rybičky byly. Viděl jsem Kvíďase, Roba, jak se probořili víc a vyváleli se ve sněhu.

Večer nás trenér překvapil tím, že jsme v rámci rozcvičky v tělocvičně dělali pohyby z bojových sportů. Bylo to zase takové zpestření, při kterém zapomeneme na únavu. Stínovali jsme proti sobě, s několika kluky jsme se i trochu pokopali, to bylo vtipné.

Někteří z nás mají k bojovým sportům kladný vztah – Kvíďas se jim věnuje, Jirka Kateřiňák mi zrovna dneska říkal, že má za sebou dva amatérské zápasy v thaiboxu. Můj brácha boxuje, sleduju ho, občas jsme do sebe ze srandy taky bouchli. Líbí se mi to, ale trénovat nějak systematicky nikam nechodím.

Zítra nás konečně čeká trénink s balonem, na to se všichni těšíme. Jen nevíme, jak to bude s kvalitou, když jsme se šest dní kromě haly s míčem nepotkali. Snad mi nevyrazí zuby.

Fotogalerie