Jak jste spokojený s podzimem z pohledu získaných bodů?

Úplně spokojený bych byl, kdybychom měli o dva body víc. Jsem maximalista, chci vyhrávat, možná si někdy vytvářím tlak sám na sebe, vždycky je totiž co zlepšovat, ale když vezmu podzim v globálu, spokojeni být musíme. Fotbal je ve finále spravedlivý, některé vyrovnané zápasy jsme vyhráli, některé zase ne. Mrzí mě určitě domácí utkání s Vítkovicemi, které jsme měli porazit, a pak to v Chrudimi, kde jsme měli minimálně remizovat. A to nemluvím o posledním zápase ve Znojmě – ten jsme měli vyhrát, kdybychom proměnili šance. To bychom měli stejně bodů jako Budějovice, na druhou stranu se ukazuje právě ta spravedlnost fotbalu – musíme uznat, že oni jsou možná asi dál. Mají zázemí, stadion, mají rozdílového útočníka Ledeckého, který dal deset gólů.

Tyhle naše nedostatky celkem ladí s tím, že jsme si vytyčili cíl budovat tým v horizontu tří let, ne?

Jsme v určité fázi přestavby, budování týmu. To platí. Na druhou stranu k tomu potřebujeme výsledky, protože hradečtí fanoušci jsou přísní. Za to, že máme třicet bodů po podzimu ve fázi budování, musíme být vděční, je to odměna za to, jak pracujeme, že jsme pilní. Važme si toho, hýčkejme si to, ale buďme pokorní a pracujme dál. Máme před sebou zimní přípravu a já chci, abychom i na jaře kousali, škrábali a hráli co nejlíp a nejvýš. Chci, abychom i městu ukázali, že to děláme správně – všichni v klubu maximálně pracujeme, jsme soudržní od lidí na Bavlně, kluků z údržby, uklízeček, ženských v prádelně, mládeže, přes áčko až po vedení. Nechci to přeceňovat, ale cítím, že jako klub táhneme jedním směrem.

Není právě tohle to nejdůležitější?

Stoprocentně. Vždycky jsem byl týmový hráč, sólista ve fotbale nikdy ničeho nedosáhl. Pokud je to někde v kolektivu rozklížené zevnitř a jeden pomlouvá druhého, je to vždycky cesta do záhuby. Když jsem sem přišel, snažil jsem se všechny přesvědčit, že jsme jedna rodina, že si musíme vážit toho, že můžeme dělat u fotbalu. Vždyť je to svým způsobem zábava. A fakt cítím, že to všichni v klubu vnímáme stejně.

Byl pro vás letní příchod Zdenka Frťaly povedený tah?

Nechci ho chválit až příliš... V létě jsem nebyl v komfortní situaci. Na jaře jsme udělali dvacet osm bodů, bylo to složité a citlivé vůči Karlu Havlíčkovi, ale za rozhodnutím pro změnu si stojím. Z pohledu našeho pojetí fotbalu je za Zdenkem Frťalou vidět práce v podobě viditelného progresu. Trenér je osobnost, zároveň má zdravou pokoru.

Co se vám na hře líbí a kde jsou rezervy?

Jsme v polovině sezony, stále v podstatě na začátku nějaké cesty a nechci se proto rozplývat. Tým se mění, trenér přišel v létě do nového prostředí, nějaký čas mu trvalo, než si načetl hráče. Po prvním zápase v Benátkách nad Jizerou, kdy jsme dostali sedmičku od Bohemians, jsme na sebe koukali a říkali si: Ty jo, to začíná super. Když jsem sem přišel, říkal jsem, že chci na týmu vidět, že má touhu, vůli, že kluci udělají pro vítězství všechno. A to jsem viděl pokaždé, byť na tomhle stadionu to někdy tak nevypadá, protože hra je daleko. V žádném utkání jsem nemohl klukům vytknout, že by se někdo na něco vyflákl. Vidím taky soudržnost, kompaktnost, kvalitu i směrem do ofenzivy. Ve většině zápasů jsme byli dominantní, ani jednou jsme nebyli horším týmem. Z hlediska výstavby hry, držení balonu, individuálních výkonů se mužstvo projevuje jinak. Někteří hráči, kteří tady byli dlouho, rozkvetli – tím mám na mysli třeba Filipa Zorvana.

V čem musíme přidat?

Když se podíváme na tabulku, je to na první pohled jasné: celý podzim jsme hledali dominantního útočníka. Ve srovnání s týmy, které jsou nad námi, nás nejvíc tlačí bota v počtu vstřelených branek.

Jde tenhle nedostatek řešit rozložením gólů mezi více hráčů, jak jsme se o tom bavili v létě?

Mít gólového útočníka je vždycky výhoda. V létě nám odešel Honza Pázler, věděli jsme, že nám jeho góly budou chybět. Měli jsme tak logicky snahu, aby se do střílení zapojilo víc hráčů. Adam Vlkanova má čtyři góly, Fahri Ďurděvić taky... Kdyby nebyl Vlčák měsíc zraněný, měl by zásahů víc. Rozložené to je, ale třeba ve Znojmě nebo v Chrudimi nás neproměňování šancí stálo body. Kdyby se povedlo gólového útočníka přivést, bylo by to přínosem. Tím ale nechci říct, že stávající útočníci jsou špatní.

Není ve druhé lize nadlidský úkol najít gólového útočníka, který by zároveň pracovitostí a herním stylem seděl do hry, kterou po týmu chce Zdenko Frťala?

Jeví se to tak, že ano. Pracovitost, charakter, touha, píle, energie, to je to, co od prvního dne po hráčích vyžaduju. A pro mě je tohle hodně důležité. Když na sobě kluk chce pracovat, zlepšovat se, má sny, to má velkou váhu. A když k tomu umí dát góly, má kvalitu… Takoví hráči ale nejsou ani v první lize.

Jak se povedly letní posily? Přišli mladí i zkušení hráči...

Každá posila má nějaký vývoj, u nikoho to nebylo tak, že bychom se splašili a najednou ho přivedli. Nechceme podepisovat hráče, kteří by byli kvalitativně horší než naši kluci v juniorce nebo devatenáctce. Třeba u Jakuba Pokorného se to vyvíjelo od začátku přípravy. Byli jsme domluvení s Baníkem, pak se jim zranil Procházka a nechtěli ho pustit. Jakub nakonec přece jen po pátém kole přišel, nastoupil ve Varnsdorfu, pak do poháru v Radotíně, obě utkání jsme ale prohráli – ne jeho vinou, prostě to tak chytil. V závěru podzimu už bylo vidět, že to je výrazná posila. I Fahrimu Ďurděvićovi dva tři zápasy trvalo, než se do toho dostal, a pak byl vidět. Wesleyho příchod byl také složitý a měl svůj příběh. On navíc přišel zraněný, věděli jsme, že ho nebudeme moct použít hned. Byl ale přínosem, i když gólově by to mohlo být lepší. Na druhou stranu udrží balon, soupeřům se na něj těžko hraje, možná by mohl souboje častěji ustát. Miloš Kopečný byl trochu náhodná věc – dozvěděli jsme se, že ve Zlíně nechce prodloužit smlouvu, jeli jsme se na něj podívat... Hned při prvním kontaktu na mě udělal velký dojem, reference, které jsme na něj dostali, se navíc do puntíku splnily. Je vzorem toho, jak se má chovat profesionál.

Dva měsíce byl v klubu i Dmitrij Vorobjev. Proč nezůstal?

To právě plyne z toho, že sem nechceme brát hráče, kteří nejsou lepší než ti současní. Něco v něm bylo, má zakončení, ale vyhodnotili jsme si to tak, že tady jsou lepší útočníci jako Miker, Šípek, Firbacher... Navíc ho brzdila i jazyková bariéra. Z lidského hlediska mi to bylo líto, protože Dima je hodný kluk, ale z celkového pohledu jsme v něm nyní tak velký přínos neviděli. Třeba se ale jednou ukáže někde jinde.

Chtěli jsme zabudovat do týmu hodně mladých hráčů. Je to složité?

Nemůžeme hrát jenom s mladými. Zdenko Frťala to, myslím, správně namixoval, tým není jednotvárný a také proto funguje. Do mužstva se povedlo zabudovat Jakuba Martince nebo Roberta Jukla, i když u něj i to mělo vývoj. Přišel nový trenér, seznamoval se s týmem, Rob ze začátku nepatřil do základní sestavy a dneska je důležitým hráčem, který v záloze plní černou práci, a ještě umí kopat. Šanci dostal Dan Finěk, ve kterém je velký potenciál, ale skok z dorostu do velkého fotbalu je velký a trochu ho to doběhlo. Nikdy ale nebyl zhrzený, je poctivý, pracuje, chodí za juniorku... To samé Michal Trávníček – vylétl jako kometa, ale zabrzdilo ho zranění.

A jak to vypadá s těmi, co jsou na hostování, jako Dominik Hašek, František Čech, Jakub Šípek, Jiří Funda nebo Petr Eliáš?

Kádr se musel zeštíhlit, nemůžeme mít třicet hráčů. Proto šli na začátku sezony na hostování. Ve svých týmech hráli, když se bavíme s jejich trenéry, všichni si je pochvalují jako posily. V zimě budeme zase mužstvo upravovat, nikoho neodepisujeme. Oni do širšího kádru taky patří, sledujeme je, odehráli těžké zápasy ve třetí lize, které jim určitě pomohly.

Je možný odchod Adama Vlkanovy?

Má u nás smlouvu na rok a půl. Je nastavený tak, že chce hrát ligu, pro nás je to jeden z klíčových hráčů, neradi bychom ho ztratili. V létě jsme si spolu něčím prošli, ale žádná konkrétní nabídka za něj na stole neležela, to můžu s čistým svědomím odpřísáhnout. Zaznamenal jsem jen oťukávání z Karviné. Adam ví, že když přijde něco, co má hlavu a patu, v odchodu mu bránit nebudeme. Slíbil mi ale, že nejdřív vykope první ligu tady v Hradci. (směje se)

Po posledním zápase podzimu rozhodlo zastupitelstvo města o zrušení výběrového řízení na dodavatele stavby stadionu. Může to mít vliv na hráče?

Jsme z toho zklamaní. Já jsem tady rok a od chvíle, kdy jsem přišel, slyším, že projekt na stadion je skoro hotový, jen byly nějaké chyby ve výkazu výměr. V únoru to bude na zastupitelstvu. Pak v březnu, pak v květnu, pak v srpnu, pak někdo pochybil při vypisování výběrového řízení... Je to trochu psycho. Ze své pozice se do toho nemůžu moc pouštět, navíc nemám úplně detailní informace, ale určitě to pro nás je komplikace ve vztahu k hráčům, fanouškům, partnerům... Po zastupitelstvu jsme na klubu seděli jako zmoklé slepice, ale já tvrdím, že nás to nemůže zlomit. Za ten rok tady vidím u všech v klubu velké penzum práce. Všichni mají velkou energii a tu nám situace se stadionem nesmí vzít. To, co deklarovalo zastupitelstvo, by mělo znamenat tři měsíce zpoždění. Tomu chci věřit.

A co to znamená pro hráče?

Když sem chci nějakého hráče, na něco ho lákám. Jsme jednotní, máme ambice, jsme fungující klub, chceme stavět stadion... I na hráče, které máme nějak rozpracované, to může mít samozřejmě vliv. Ale všichni v klubu poskytujeme městu maximální součinnost, aby se výstavba stadionu nezastavila.

Jaké cíle máme pro jaro?

Teď kluky čeká zasloužená dovolená, sedmého ledna pak startuje příprava, kde se budeme snažit dobře se připravit na jarní část. A zase třeba posunout tým ještě kousek dál v místech, kde nás tlačí bota. Nerad něco říkám dopředu, ukázaná vždycky platí, nekoukám obecně ani v životě moc daleko, nechci proto říkat, že když jsme třetí, tak míříme na první místo. Ale říkám, že chci po hráčích, aby na sobě pracovali, aby se chtěli zlepšovat, aby si vážili toho, že hrají za Hradec a abychom do každého zápasu šli s tím, že ho chceme vyhrát. Hráči, kteří tady jsou, na podzim ukázali, že mají velký potenciál, že mají kvalitu, tak chci, abychom byli schopní dobré výkony na jaře opakovat.

Když se udržíme do konce sezony nahoře, budeme chtít postoupit do ligy i se současným stavem stadionu?

Tohle teď vůbec neřeším. Z hlediska sportovní stránky ale všem fanouškům slibuji, že pokud by byla i jen malinká šance postoupit, všichni v klubu udělají všechno pro to, abychom postoupili. Pak teprve bychom řešili stadion.