Tahle zimní příprava pro tebe není první zkušenost s tréninky s A týmem. Jak ji bereš?

Hlavně jsem rád za šanci od trenéra. Budu pracovat na tom, abych ukázal svoje kvality v přípravných utkáních a usadil se v kádru áčka. Budu se snažit vydat ze sebe maximum.

Pomáhá ti v adaptaci to, že s tebou absolvují přípravu také tvoji spoluhráči z béčka Dominik Bičiště a Honza Mahr?

Jo, pomáhá. Zároveň se ale znám i s kluky z áčka, vycházím s nimi v pohodě. Dokážeme si povídat, zasmát se, cokoli.

Je znát, že vás je v tréninku na začátku téměř třicet?

Trenéři možná tolik nekoukají po individualitách a dávají pozor hlavně na to, aby to všechno fungovalo. Každý musí makat sám za sebe, aby vydal to nejlepší. Je to dobrá konkurence – ukáže mi to, jak na tom jsem, co musím zlepšovat...

A jak na tom jsi?

Při prvním tréninku jsem trochu cítil, že mě balon neposlouchal. Občas se ode mě odrážel jako od zdi. (usmívá se) Fyzicky jsem se ale cítil poměrně dobře, dostávám se do toho.

Je výhoda, že jsi už na podzim nějaké tréninky s áčkem absolvoval?

Určitě ano. Pomohlo mi to zapadnout do týmu. A hlavně jsem rád za každou zkušenost tady.

Jaký je v áčku kolektiv?

Výborný. Hlavně pozitivní. Hodně se nasmějeme, padají různé vtípky.

V béčku vás měl pod křídly Marek Plašil. Postaral se o vás někdo ze starších v A týmu?

Můžu říct, že Zbroža nebo Vlčák se mi snaží pomoct. Hlavně Vlčák mi radí, co bych mohl dělat líp. Taky Oťas, to už je v Hradci taková legenda. (usmívá se) I Urmič, Leiblík... V kabině je znát, že se chytají vůdčích rolí.

Je v trénincích znát posun oproti béčku?

Ano, je. Třetí a druhá liga je trochu skok hlavně v rychlosti. Člověk musí hlavně rychleji přemýšlet, být o krok napřed.

Máš před sebou v téhle přípravě konkrétní cíl? Byl bys třeba zklamaný, kdyby ses neudržel v kádru áčka?

To je složitá otázka. Zklamaný bych byl, ale nebral bych to jako neúspěch. Spíš bych viděl, že mám na čem pracovat, nepolevil bych. Vím, že může přijít i další šance, ale rád bych se udržel už teď v zimě. Pomohlo by mi to psychicky. Na druhou stranu, vím, že potřebuju zápasovou praxi, takže kdyby to nevycházelo, rád bych hrál i za béčko. Zápasová praxe je pro mě asi nejdůležitější.

A poslední otázka – jak jsi strávil pauzu?

V klidném duchu. Zahrál jsem si pár fotbalových turnajů, pracoval jsem na sobě, věnoval se rodině a přítelkyni.