Michale, gratulace k premiéře. Kdy ses dozvěděl o tom, že bys dnes mohl vyběhnout na trávník jako člen základní jedenáctky?

Nominace k utkání byla na pátečním předzápasovém tréninku, ale již v týdnu se začalo řešit, že bych mohl nastoupit. Ale definitivní rozhodnutí trenéra přišlo den před zápasem.

Jak jsi na to reagoval? Těšil ses?

Měl jsem ohromnou radost, je to pro mne velký posun v kariéře a také velká čest, nastoupit za A-tým klubu, kde jsem fotbalově vyrůstal. Takže jsem se těšil moc.

Co nervozita, spal jsi na sobotu dobře?

Jo, úplně v pohodě. Já v tomto směru nějakou velkou nervozitou netrpím.

Pojďme k zápasu. Stejně jako před týdnem v Opavě jsme ztratili vedení v samém závěru.

Přesně tak. Šli jsme na hřiště s odhodláním zápas získat pro sebe za tři body, říkali jsme si, že to prostě už musíme urvat. Bohužel se nám to nepovedlo. Přišel vyrovnávací gól, v 86. minutě, a už jsme nedokázali reagovat a strhnout vedení zase na naši stranu.

Co se při vyrovnání stalo?

Dobrá akce soupeře po jejich levé straně, rychlý brejk, pak příhra do našeho vápna. Fanda Čech to odvracel, jenže na vápně stál borec sám. I když to netrefil nijak perfektně, míč se od Jirky Janouška odrazil do protipohybu Jirky Lindra a zapadl do branky.

Pocítil jsi ty sám v zápase nějaký rozdíl oproti Juniorské lize?

Samozřejmě, tady to bylo vše mnohem rychlejší, na všechno je méně času.

Nastoupil jsi na levém straně obranné čtveřice, o pauze nuceně střídal zraněný Martin Nosek. Bylo složité hrát v nesehrané obrané čtveřici?

Nemyslím si, že by to byl nějaký problém. Já s týmem již od léta trénuji a jsem na kluky zvyklý. V tomto směru bylo pro mne všechno v pohodě.

Vás teď čeká ještě několik tréninků, ale pak deset dní volna. Kde je strávíš? Poletíš někam k moři, nebo lázně?

Kdepak, zůstávám doma (usmívá se). Pár dní si odpočinu s rodinou a pak už přijdou individuální tréninkové plány, které nám připravil pan Šťovíček.