Jaký máš dojem po svých prvních čtyřech ligových startech?

Teď po Slovácku můžu říct, že se ukázal první větší rozdíl – v individualitách. Ve druhé lize byla hra všech mužstev založena na týmovosti, společné taktice… Tady jsou víc vidět individuality jako teď Michal Kadlec nebo Milan Petržela, na kterých tým stojí. Jsou tam rozdílovými hráči. To je největší změna oproti druhé lize.

Na Slovácku jsi měl proti sobě Daniela Holzera, který prošel Baníkem nebo Spartou, hrál v mládežnických reprezentacích…

Sledoval jsem zápasy, dávám si víc pozor, abych se připravil na konkrétního hráče. Tyhle analýzy máme teď dost podrobné, víme, kde má soupeř silné stránky a slabiny. Do zápasu na Slovácku jsem šel s myšlenkou, že bych měl Dana Holzera dostupovat ještě před tím, než si převezme balon. Z jeho strany byly vidět zkušenosti, pokud jde o pohyb, náběhy, ale myslím, že v tom zápase nepatřil k hlavním zbraním Slovácka.

Sám svoje výkony analyzuješ. Dá ti první liga výrazně víc podnětů než druhá?

Určitě. Já ani nevím, jestli je namístě srovnávat to, protože podle mě je to úplně jiný fotbal. Každý zápas nám teď pomůže – v kabině je nás víc kluků, kteří moc startů v lize nemáme. Takhle sbíráme zkušenosti a doufám, že se to už brzy projeví. Že do zápasů půjdeme s větším sebevědomím, otrkanější a snad nějakou výhru překlopíme na svou stranu.

Po prvních třech zápasech jsme si shodně opakovali, že jsme byli lepší a měli jsme vyhrát. Mrzí teď zpětně ty tři remízy hodně?

Ano, moc. Osobně jsem vyrostl z toho, že bych si říkal: Před zápasem s Libercem bychom bod brali. Zápasy jsme měli ve svých rukou, kontrolovali jsme míč a měli jsme víc šancí, ale nevyužili jsme je. Jsem rád, že trenér je na nás náročný, tlačil na nás, že to bylo málo. Tyhle body nám na konci budou scházet, budeme je honit třeba proti Slavii a dalším soupeřům, proti kterým to bude ještě těžší.

Dva z takových zápasů nás teď čekají – na Spartě a doma s Plzní.

Na druhou stranu, je to fotbal, stát se může všechno. Sparta teď remizovala s Bohemkou stejně jako my… S Plzní jsme se nedávno konfrontovali a nehráli jsme vůbec špatně. Doufám, že do těchhle zápasů půjdeme s chutí vyhrát.

Ve Spartě jsi fotbalově vyrůstal. Je pro tebe zápas na Letné i po letech zvláštní?

Ze Sparty jsem dlouho pryč, takže nemůžu říct, že bych se těšil na nějaké lidi nebo klub. Ale můžu říct, že se těším na stadion. Devět, deset let jsem tam chodil podávat míče, teď poprvé vyběhnu na ten trávník. Ale hlavně musím říct, že se mi na lize nejvíc líbí diváci. Na Slovácku jsem teď taky hrál poprvé a lidi tam byli neskuteční. Zápas dostává úplně jiný náboj, cítíte, že to opravdu hrajete kvůli lidem – ne kvůli bodům nebo penězům. Když běžíte a diváci pískají nebo tleskají, je to strašně příjemné. Na Spartě to čekám ještě dvojnásobné nebo trojnásobné.

Jakým soupeřem bude Sparta? Kdo z jejího kádru upoutá tvou pozornost?

Jsou podle mě na dobré cestě k rekonvalescenci klubu. Líbí se mi, že staví na mladých hráčích. Kdybych měl někoho vypíchnout, budu jmenovat Adamy Karabce a Hložka – když si vzpomenu, kde jsem byl já v jejich věku, a vidím, co předvádějí oni, je to něco neskutečného. Těším se, že si proti nim zahraju. V televizi to vypadá jinak než na hřišti. Každopádně si myslím, že po delší době je tahle Sparta schopná konkurovat Slavii. Ta mi dřív připadala oproti ostatním týmům o třídu výš.

Hradec nikdy v historii na Spartě nevyhrál. Jak zařídit, abychom tam nejeli s poraženeckou náladou?

(směje se) To je spíš otázka na trenéra. Ale já to vidím tak, že se mi nelíbí, když někdo jede na hřiště takového soupeře s tím, že tam jede něco bránit. Líbí se mi, když je otevřená hra, protože to i soupeře může zaskočit. Známe to v menším měřítku z druhé ligy – když k vám přijede outsider, máme to v hlavách a je těžké sami sebe přesvědčit o tom, že nesmíme zápas podcenit. Připravit hlavu je strašně těžké. Já doufám, že se je pokusíme zaskočit tím, v čem jsme silní.