Preview
Zdenko Frťala: Budeme potřebovat dvanáctého hráče
včera - FC Hradec Králové
19. 10. 2019 | FC Hradec Králové
Těžký zápas čekal hradecké béčko na stadionu ústeckoorlické Jiskry. Úzké a krátké hřiště, hrbolatý a nerovný trávník, na tom se nikdy nehraje lehce. Utkání však mladým Votrokům mnohem výrazněji znechutil rozhodčí Ladislav Szikszay...
sobota 19. 10. 2019, 15:30
TJ Jiskra Ústí nad Orlicí
FC Hradec Králové
1:0
0:0
Branky: 73. Nágl z pen. Rozhodčí: Szikszay – Janoch, Volf.ŽK: 22. Nágl, 90. Krátký – 47. Mahr, 73. Plašil, 75. Brát, 76. Kadlec. 410 diváků.
TJ Jiskra Ústí nad Orlicí: Krátký – Grepl, Chleboun, Skalický, Langer – Souček (88. Pazdera), Vaňous (62. Mayer), Nágl (90. Abrahams), Falta – Špatenka, Habrman (86. Krátký).
FC Hradec Králové: Brát – Locker, Plašil, Nemšovský – Mahr, Sokol, Štěrba, Kadlec – Samko (76. Vobejda) – Bičiště, Vítek.
Reportáž
Dlouho se hrálo jen ve středu hřiště. Domácí spoléhali na standardní situace, kterých zahrávali velké množství. Ve 30. minutě hlavičkoval po rohovém kopu Adam Nágl, o čtyři minuty později po dalším rohu pomohl na brankové čáře Jakubu Brátovi dobře postavený Jakub Štěrba. O malou chvíli později, po další nebezpečné standardní situaci Jiskry, nevyužil svůj dlouhý brejk Marek Vítek. S jeho nedůraznou střelou si domácí brankář Jakub Krátký poradil. Více práce měl s ranou Jana Mahra, který z otočky vyzkoušel jeho pozornost ve 39. minutě.
Po přestávce Votroci dokázali rozebrat domácí obranu a po ideální Mahrově kolmici se před domácím brankářem ocitl Denny Samko. Krátký ale dokázal včasným vyběhnutím snížit střelecký úhel a míč se tak Samkovi do sítě dostat nepodařilo. Domácí pokračovali ve hře na standardní situace, a nakonec přišla ta nejzásadnější. V 72. minutě usoudil rozhodčí Ladislav Szikszay, že jeden z Votroků zahrál rukou ve vápně. Nařízený pokutový kop Brát domácímu Náglovi bravurně zneškodnil! Sudí ale rozhodl, že si brankář pomohl nesprávným postavením nohou, a nechal Nágla kopat ještě jednou. Tentokrát si již míč cestu do sítě našel.
Votroci pak svého soupeře výrazně v poli přehrávali, ale k vyložené šanci se nedostali, protože to ani nebylo možné. Ve druhém poločase obzvlášť vyniklo podivné řízení zápasu a závěrečný hvizd byl vysvobozením nejen pro realizační týmy a všechny na trávníku, ale i pro diváky, kteří představení na hrací ploše komentovali s veselostí, smutným povzdechem či zlobou.
