Václav KOTAL

Před 25 lety tehdejší deník Pochodeň každý týden představoval hráče druholigového týmu Spartaku Hradec Králové. Mezi představenými hráči nechyběl ani současný trenér FC Hradec Králové Ing. Václav Kotal. Můžete si tak přečíst doslovný přepis článku, který vyšel v roce 1986.

Muž v černobílém dresu

Ing. Václav Kotal – narozen 2.10.1952 v Náchodě, ženatý – manželka Lenka, dcera Lucie,

syn Václav povolání: plánovač

První fotbalové krůčky udělal Václav ve fotbalovém Náchodě v deseti letech, kdy začal trénovat pod vedením trenérů Linharta a Kučery. Plných dvanáct let byl městu věrný, teprve v roce 1974 se rozhodl

ke změně fotbalového dresu a následoval přestup do slavné party v prvoligové Spartě Praha. A zde trénoval a hrál devět sezón, rád na ně vzpomíná, třebaže nebylo vždy všechno ideální. To už se však hlásil rok 1983 a v něm se Vašek rozhodl pro další změnu – hlavní město zaměnil znovu za Východní Čechy – tentokrát už za Hradec Králové. I on stejně jako jeho spoluhráči, zkoušel během kariéry, mimochodem letošní sezona je už čtyřiadvacátá!, hru na všech postech v mužstvu kromě brankáře, nejdéle však hraje na současném místě záložníka. Nejvíce si považuje vítězství v Československém poháru, které se Spartou Praha získal dvakrát. Moc nerad naproti tomu mluví o roce 1980, kdy ho těžké zranění z utkání s Pražskými Bohemians vyřadilo z účasti na Moskevské olympiádě. Svůj vzor vidí Václav v Holanďanech J. Cruiffovi, a Neeskensovi. Na otázku, kde vidí rezervy, odpověděl s úsměvem, že by potřeboval trochu omladit, alespoň o pět let, neboť léta příliš rychle přibývají. A jeho přání? Co víc si přát než pevné zdraví a žádná zranění, ta se mě už dost natrápila. Jak jej vidí trenér Zdeněk Krejčí? Je to hráč, který by měl plnit úlohu klíčového hráče, měl by rozdávat zkušenosti získané v 1. lize. Má mužstvo vést k boji, mobilizovat síly kolem sebe, zejména když se nedaří. A osobním příkladem strhnout všechny k maximu. Pro tu roli má Vašek jako kapitán všechny předpoklady a daří se mu je většinou plnit. Jeho jarní forma je však rozdílná s podzimem, neboť právě v nedávné době dokončoval při fotbale studium vysoké školy. Využití volného času? Na prvním místě byla donedávna škola, teď se však už absolvent VŠE fakulty národohospodářské, může věnovat dalším zálibám např. moderní hudbě. I pro něj je však největší zálibou fotbal, tak jak se rozhodl v deseti letech a čtyřiadvacetiletá fotbalová kariéra ukazuje, že to bylo rozhodnutí správné.

Pane trenéra, přečetl jste si 25 let starý článek. Co se vám při čtení vybavilo?

Vybaví se mi můj přestup ze Sparty Praha, když jsem do klubu přišel v době, kdy sestoupil až do třetí ligy. Následně jsme postoupili zpět do druhé, kdy to byla sezóna poznávání a následující rok návrat do 1. Ligy. Toto je článek z období za trenéra Krejčího, kdy se mužstvo formovalo a připravovalo se na další ročník, kdy se nám podařilo postoupit do 1. Ligy.

Když vyslovíme jména Čermák, Časko, Lanta …

Tak to byli mladí, začínající kluci. Chybí ještě Jirásko, který v ročníku, když jsme postupovali, zařídil i nejedno vítězství. Na mladý kluky rád vzpomínám. Jirka Časko to dotáhl ze všech nedále a pravidelně kopal 1. Ligu. Všichni to byli velmi kvalitní hráči, odchovanci naši mládežnické základny, kteří se uplatnili i dále.

Jaké to pro Vás osobně bylo období?

No … (přemýšlí). V závěru pak dobré. První rok byl špatný. Sestup až do třetí ligy, to nebylo nic příjemného. Byla to asi největší krize hradeckého fotbalu. Ale příchodem Zdeňka Krejčího a pak Milana Kollára se tým zvednul. Tým sestavili tak, že se nám do dvou let podařilo postoupit do 1. Ligy.

V jednom z tehdejších rozhovorů jste odpověděl na otázku „Co Vám chybí?“ – „Mládí“. Vrátil byste dnes vše zpět?

(Směje se)Těžko se dá něco vracet. Člověk by zas neměl takové zkušenosti, jaké má dnes. Všechno má svůj čas, svůj vývoj. Samozřejmě by se člověk rád vrátil do doby, kdy hrával. I když ty podmínky, co jsme měli my a co mají kluci dnes, jsou nesrovnatelné. Takový je ovšem život a všichni to musíme brát takové jaké to je. Dobu máme žít tak, jak nám ji život připraví.

Děkuji za krátké vzpomínání.