Rosťa MACHÁČEK

Rosťu Macháčka pamatujeme všichni jako levonohého obránce, který dokázal z postu beka nepříjemně zaměstnávat soupeřovu obranu. Svým způsobem předešel dobu. Kdy všechny týmy hrály se zajištěnou obranou, krajní beci zůstávali při přenesení hry dopředu na svých místech, on se vydával na dlouhé sprinty dopředu, jako v tu dobu brazilský obránce Francisco Marinho.

Ale to jsme příliš daleko. Rostislav Macháček se narodil v Chrudimi. Jeho první fotbalové krůčky vedly přes tým Prachovic, kde strávil své mládežnické roky. Perličkou je, že hrál v jednom týmu s nejznámějším recidivistou této země, Kájínkem.

V 15 letech ho trenér Škorpil přivedl do tehdejšího Spartaku jako útočníka. V dorosteneckým týmu se tehdy tvořila výborná fotbalová parta. Vždyť v jednom týmu nastupoval po boku Luboše Kubíka, Pavla Černého, Richarda Poláka, Josefa Ringla a dalších. Trenéry mu byli Ladislav Škorpil, Jiří Staněk či Karel Martínek. V té době mladí hradečtí votroci sváděli tuhé boje o mistrovský titul s týmy Zbrojovky Brno či Baníku Ostrava.

Když hradecký Spartak postoupil v roce 1980 do první ligy, Rosťa odešel na dva roky na vojnu do VTJ Písek. Tam si zahrál českou divizi. Po vojně se opět vrátil do Hradce a po prvním utkání za B tým si ho trenér Moník ihned vytáhl do áčka, kde nastupoval po boku starších spoluhráčů Hůlky, Mudruňky či Pečenky v 2. národní lize. Tuto soutěž se však nepodařilo zachránit a tak Spartak putoval na rok do 3. ligy.

Celý tým se také přestěhoval ze všesportovního stadiónu na staré hřiště u nemocnice. Toto si prosadil společně s hráči trenér Krejčí. Na starém hřišti tým nepoznal dva roky hořkost porážky. Hradečtí diváci (mnohokrát jich bylo přes 10 tis.) dokázali vytvořit vskutku domácí prostředí. Nejednou odcházeli soupeři či rozhodčí politý pivem. A v této době Rosťa začal nastupovat na postu levého obránce, kde prožil většinu své profesionální kariéry. Neušel pozornosti velkým klubům. S nabídkami přišly Sparta, Slávia, Slovan Bratislava, ale Rosťa dal přednost v té době proslulému týmu druhé ligy Agra Slušovice. V týmu se potkal s bývalým spoluhráčem Mejtským, budoucím trenérem Sparty Šťastným či brněnským Mikuličkou. Slušovice čeřily vody 2. ligy a vždy hrály o první místa této soutěže.

V roce 1990 se dočkal přestupu do 1. ligy a to hned do Slavie Praha. Dostal ještě nabídky ze Sparty, ale Slavia byla rychlejší. V té době vedl tým sešívaných trenér Ivan Kopecký s asistentem Vlastou Petrželou. V červenobílém dresu hráli Vladimír Šmicer, Patrik Berger, Jan Suchopárek, zkrátka mnoho budoucích fotbalových hvězd, které to dotáhly až na vícemistra Evropy.

Po dvou a půl letech opět zakotvil na 3 sezóny v Hradci. Poté ještě následovaly roky v Liberci a v Lázních Bohdaneč. Právě týmu Lázně Bohdaneč pomohl k postupu z divize až na vrchol, do první ligy.