Jan ROLKO

Tento fotbalista patřil ve své době k nejlepším stoperům, kteří v historii hradeckého fotbalu na tomto důležitém postu kdy hráli. Vždyť také ten nejslavnější na tomto místě, bývalý reprezentant Jiří Hledík, vždy považoval Honzu za svého nástupce.

Fotbal začal hrát jako dorostenec ve svém rodném Kolíně a přes vojenské týmy VTJ Milovice a VTJ Slaný se dostal v roce 1970 do Hradce Králové, kde potom úspěšně působil až do roku 1981. Po svém příchodu z vojenské prezenční služby patřil hned od počátku k pilířům hradeckého mužstva a jak vzpomíná, setkal se zde s plejádou výborných fotbalistů jako byli Tauchen, Schmidt, Moník, Fišer, Franc a mnoho dalších. Jeho hra byla založena na výborné hře hlavou, fotbalovém myšlení a smyslu pro kombinaci, což zvláště u něho oceňoval špílmachr týmu Jaroslav Hůlka, který od něho už zezadu dostával výborné přihrávky. O Rolkovy služby měly zájem také oddíly pražské Slávie a Jablonce, ale nakonec vždy z těchto přestupů sešlo a on zůstal věrný černobílým barvám.

V roce 1973 měl velkou smůlu, když utrpěl zranění achilovky a právě v té době byl povolán do širší nominace olympijského výběru. Samozřejmě z této nominace sešlo a on potom delší dobu nenastupoval v dresu hradeckého Spartaku. Za Rolkovy fotbalové éry se vystřídalo podle jeho slov asi 12 trenérů a on nejraději vzpomíná na Zdeňka Krejčího, který mu dal hned šanci jako mladému po jeho příchodu. Dobré vzpomínky má i na bývalého trenéra národního mužstva Dušana Uhrina, pro kterého má jen slova chvály.

Honza Rolko po dobu svého působení v Hradci Králové byl na svém postu nenahraditelný a svým skromným vystupováním patřil vždy k nejoblíbenějším a nejsympatičtějším fotbalistům. Velké sympatie sklízel po dobu svého učinkování pod hradeckými lízátky i u dámské části hradeckého publika. Rád vzpomíná také na své parťáky ve stoperské dvojici Václava Kuchaře a Vladimíra Mráze, se kterými se mu podle jeho slov hrálo nejlépe.

Celkem sehrál v Hradci 275 mistrovských zápasů z toho 32 v 1. lize a vstřelil 21 branek. Po skončení své kariéry v tomto mužstvu pak ještě v roce 1981 odešel hrát do Náchoda a následně do hradeckých oddílů Montasu a Lokomotivy.

Určitě mu dělá radost jeho syn Adrian, který velice úspěšně ještě v nedávné době působil v 1. lize jako stoper v Mladé Boleslavi, ale bohužel vážné zranění, kdy nehrál, mu jeho úspěšnou kariéru překazilo a dnes hraje opět v Hradci Králové, kde právě před lety začínal.

autor článku: Slávek Trávníček, www.sportpodbilouvezi.cz

Nepřehlédněte

Rozhovory

Hodně šancí, bohužel jen jeden gól, říká Adam Vlkanova

Rozhovory

Kouč Frťala: Měli jsme jednoznačně vyhrát

Reportáž

Z Třince se vracíme s bodem