Tisková zpráva
FC Hradec Králové proti rasismu
dnes - FC Hradec Králové, FARE
18. 10. 2016 | Redakce
Krajní obránce Honza Mudra přišel v letním přestupovém období z Liberce a právě tamní Slovan bude dalším soupeřem Votroků. V neděli od 14.00 hodin čeká Hradec na stadionu další nervy drásající souboj o ligové body. Honza Mudra se v rozhovoru rozpovídal také o posledních neúspěšných utkáních, o svém příchodu do Hradce Králové či o svých plánech do budoucna. „Do každého utkání jdeme s cílem bodovat. Nebude tomu jinak ani v Liberci. Musíme za hlavu hodit všechny prognózy a statistiky. Věřím, že přijede do Liberce hodně našich fanoušků a společně to zvládneme!"
Honzo, poslední utkání s Plzní a Slavií se zařadilo mezi nepovedené. Co z takových zápasů si může krajní obránce vzít a jak tě to posílí do budoucna?
Plzeň a i Slavia ukázala svoji velkou sílu. Že se prohrálo je jedna věc, ale na druhou stranu si z toho může každý vzít své. Soupeři ukázali situace, na kterých musíte osobně zapracovat a obrátit to celé v plus. Vezmete si z toho to špatné a snažíte se do budoucna odstranit chyby.
Máš za sebou angažmá v Příbrami, ve Znojmě nebo třeba v Liberci. Na jaké působení vzpomínáš nejraději?
Ve Znojmě jsme postoupili, hrál jsem poprvé ligu. Byla tam výborná parta, rodinný klub, něco jsme dokázali. Mám na to skvělé vzpomínky. I když jsme poté nakonec sestoupili, tak se několika klukům podařilo dostat do ligy a to byl možná hlavní cíl nás všech.
A přestup do Liberce, do města našeho nedělního soupeře?
Byl to trochu jiný svět, klub na jiné úrovni. Ale skvělá parta, moc rád na to vzpomínám.
Jaký trenér byl pro tebe tzv. „osudový“?
Ve Znojmě určitě pan Kalvoda, který nás nastartoval za postupem a vedl nás v lize.
Co tvůj příchod do Hradce Králové, do neznámého prostředí, do kabiny, kde jsi nikoho neznal…
To je pravda, osobně nikoho. Ale kluci jsou tady super. Hned jsem po pár dnech poznal, že tady zapadnu. Kabina a celý realizační tým jsou super, to v začátku každému hodně pomůže.
A co trenér Bohuslav Pilný?
Je dobře, když vás koučuje trenér, který ligou prošel jako hráč. Je to velký rozdíl. Tréninky vás baví, dokáže se vcítit do vašich pocitů. Hodně pomůže i to, že také hrál krajního obránce, takže zcela mi vyhovuje.
Bylo něco, co tě překvapilo tady u nás v Hradci?
Možná jen, jak všichni jezdí na tréninky na kole. Je to takový hezký zvyk (usmívá se).
Po příchodu jsi začal prakticky hned nastupovat v základní sestavě. Počítal jsi s tím?
Popravdě řečeno ani ne. Když jsem přišel, tak byl každý na stejné startovací čáře. Každý chce hrát, nastupovat. Podle mě je důležité makat dál, hrát naplno, vážit si toho a držet se v sestavě. Fotbal je v tomhle krásný, co je tento víkend, nemusí být další. Uvidíme, jak dlouho se v sestavě udržím.
Kde by tvůj výkon nejlepší?
Podle mě v Brně. Tam jsme odehráli kvalitní střetnutí, dařilo se mi, stejně tak celému týmu. Jen škoda zisku pouhého bodu.
Pár dnů po podpisu smlouvy tě čekala svatba. Co se změnilo ve tvém osobním životě?
Jsme spolu pět let, takže žádná velká změna se nekonala. Prakticky jsme jen stvrdili náš vztah oficiálním papírem.
Co svatební cesta, proběhla vůbec?
Neproběhla právě. Brali jsme se na konci dovolené, za dva dny byla příprava. Určitě chceme jet a nyní to řešíme, domlouváme, chystáme. Když to vyjde, tak pojedeme v zimě, někam za teplem.
Bydlíte společně v Hradci Králové?
Hned od prvního dne jsme tady. Moc se nám líbí město, v létě mají hlavně parky skvělé kouzlo. Hradec jsem moc neznal, ale fakt to je pozitivní překvapení.
Snem většiny fotbalistů je zahrát si v zahraničí. Máš to stejné?
Určitě je to lákavé. Buď to přijde, nebo ne. Hroutit se z toho nebudu. Mým cílem nebyly žádné velké kluby. Chtěl jsem si zahrát naši ligu, to se nyní děje. Kdyby to mělo zůstat, tak se zlobit nebudu. Zahraničí by byl plus navíc.
Ačkoliv je to předčasné, ale máš v hlavě třeba myšlenky, čím se budeš živit po kariéře?
Musím se přiznat, že na to myslím čím dál víc. Člověk nikdy neví. Hodně hráčů začíná s trénováním, dělají si licence, školy. Je mi 26 let a zatím mě tahle představa úplně neláká. Možná na to nejsem povahou.
Co máš vůbec vystudovaného?
Mám dopravní průmyslovku, v oboru požární prevence. Není to úplně lehký a jednoduchý směr. Člověk musí mít zkoušky a já už jsem z toho vypadl (usmívá se).
Prošel jsi reprezentační U18 i U19. Kdo z tvých bývalých spoluhráčů to dotáhl nejdále?
Co jsem jezdil já, tak tam byl třeba Pepa Hušbauer, Lukáš Hejda, samozřejmě Pepa Šural. Vzpomínám na to rád, jezdili jsme na dobré zápasy. Hrál jsem proti Anglii, turnaje v Portugalsku, to byl zážitek.
Kdybys mohl cokoliv ve své kariéře změnit, mávnutím proutku, co by to bylo?
Když mi bylo sedmnáct let, tak mě přeřadili v Plzni do A týmu. Všichni jsme měli stejnou šanci, navíc pan Levý už mě dával na pravého obránce. Ovšem v létě jsem si zlomil ruku, následně se změnil trenér a zůstal jsem v juniorce, v B týmu. Kdyby se tenkrát zadařilo, začal jsem ligu hrát dříve, tak se to mohlo odvíjet jinak. Do první ligy jsem pak nakoukl až ve třiadvaceti.
Jak se nejlépe odreaguješ od fotbalu?
Chodíme s manželkou do kina, máme dva psy. Když je volno, jedeme za příbuznýma, známýma.
V minulém týdnu se fotil nový kalendář, bylo to produkčně tak trochu odlišné. Užíval sis to?
Bylo to něco jiného, celkové zpestření do těch fotbalových životů. Pro nás to bylo fajn, vybrat si věci v obchodě, následně to nafotit. Moc se těším, jak to bude vypadat.
Zboží se vybíralo v obchodu značky Reserved. Je ti tahle móda blízká?
Nemám úplně vyhraněný styl, ale je mi to asi bližší než třeba sportovnější móda.
Kalendář se fotil se ve známém Divadle Drak, znáš tuhle scénu?
Musím se přiznat, že vůbec. Trochu se stydím, protože do divadel chodíme, ale tohle jsem nezachytil.
V posledních pěti zápasech máme doma Karvinou a Spartu, teď hrajeme v Libercem, v Teplicích, na Slovácku. Zvládneme to?
Doufám, že ano. Jsou to těžké zápasy. Ale když chcete ligu udržet nebo hrát střed tabulky, tak musíte vyhrávat, musíte bodovat. Pro nás dnes není lehkého soupeře.
