Je čtvrtek dopoledne a na Háječku to žije. Na obou hřištích se prohání osmdesát fotbalistů všech žákovských kategorií, dohlíží na ně devět trenérů včetně učitele tělocviku ZŠ Sever Petra Sedliského a koučů dorosteneckých týmů. Josef Vlček, Filip Klapka a Marek Kulič mají na povel party starších žáků. „Jsou tady z důvodu individualizace tréninkového procesu – kluci se dělí na obránce, záložníky a útočníky,“ vysvětluje šéftrenér žáků Martin Štěpán, který cepuje poslední skupinu starších žáků. „Jde taky o to, aby trenéři z dorostu o klucích věděli, kdo je kdo, aby je postově znali, aby věděli, jaké jsou přednosti hráče, jaké nedostatky...“

Na první pohled zaujme, že bývalý obránce Vlček, trenér dorostu U16, ukazuje klukům pohyb obranné čtveřice, někdejší záložník Klapka předfinální a finální fázi a Kulič, kdysi reprezentační útočník, učí své nástupce odskočení od obránce a zakončení. Štěpán má v gesci práci v křídelních prostorech. „Z devadesáti procent to máme takhle rozdělené. Jen jednou za čas to prohodíme, aby to nebylo monotónní,“ dosvědčuje Vlček, že rozdělení podle postů není náhodné. „Pro nás, dorostenecké trenéry, je dobré, že můžeme kluky vidět v akci na tréninku, nejen o víkendu v zápasech, které se často kryjí. V dorostu pak víme, s čím k nám přicházejí, takže můžeme některé věci aplikovat do tréninku už v žácích, navazovat a nevracet se k věcem, které by kluci už měli umět,“ hledá kouč šestnáctky výhody přítomnosti sebe i kolegů od dorostu na tréninku starších žáků.

Zároveň, jak už Vlček naznačil, je touto praxí zaručená kontinuita. V úvodu čtvrtečních tréninků se žáci pod dohledem dorosteneckých trenérů zabývají výstavbou hry, aby věděli, co je čeká, až přejdou do vyšších věkových kategorií. „Byl by nesmysl, aby hráč ve starších žácích hrál v jiném systému než v dorostu – musí vědět, co po něm trenér bude chtít v šestnácti, sedmnácti...“ přikyvuje Štěpán.

Všem gólmanům se během tréninku věnuje kouč mládežnických brankářů Karel Podhajský, který v době aktivní kariéry hájil hradeckou bránu ve 257 mistrovských zápasech. A mladší žáci se pod dohledem svých trenérů věnují herním činnostem jednotlivce. „U nich nechceme jít do takové postové vyhraněnosti, takže mají trénink zaměřený na zakončení pro všechny hráče, stavěcí hru, zhodnocení a vnímání prostoru a přihrávkové cvičení – u něj je velký důraz na převzetí míče a přihrávku,“ popisuje Štěpán.

Čtvrteční dopolední trénink je jedinou fotbalovou jednotkou, kteří mladí Votroci absolvují v rámci výuky na ZŠ Sever. Jinak jsou jejich dopolední seance zaměřené, zjednodušeně řečeno, na všeobecný rozvoj sportovce. V pondělí jsou rozděleni do tří skupin – jedna chodí plavat, druhá má obratnostně koordinační trénink a třetí míčové hry. „V nich je velký objem protahování a core tréninku. Po víkendu to probíhá v uvolněné atmosféře, jsou tam pohodovější věci,“ přibližuje program na začátku týdne Štěpán.

V úterý ráno se scházejí starší žáci, zaměřují se na obratnost, sílu a gymnastiku. Následují jejich mladší kolegové s důrazem na rychlost, koordinaci a sílu. Náplň tréninku se u jednotlivých hráčů liší podle potřeby. „Dochází k individualizaci tréninkového procesu. Kdo roste, má jiný program než ten, kdo tolik neroste. Jsme tam čtyři trenéři, hráči postupně procházejí jednotlivými stanovišti. Někde je větší poměr gymnastiky, někde posilování horní části těla. Z měření Fitbee nám vyšlo, že většina hráčů má v horní polovině těla nějaké dysbalance oproti spodku, tak jsme na tom začali pracovat,“ vysvětluje Štěpán.

Ve středu trénují v rámci výuky pouze mladší žáci, jejich trénink se podobá tomu úternímu u starších. Také je individualizovaný. Starší žáci se věnují učivu. „Tenhle režim začal v naší Fotbalové akademii před pěti lety, postupem času se nám daří dostávat do tréninků víc a víc trenérů. Čtvrteční trénink, kterého se účastní kouči dorostů, takhle funguje druhým rokem. Dáváme nadstavbu tomu, co jsme rozjeli před pěti lety. Teď už dochází k individualizaci, což je to, co jsme od začátku chtěli,“ pochvaluje si Štěpán.

Právě individualizace tréninků a provázání žákovských a dorosteneckých kategorií už nese první pozitivní výsledky. „Na žákovských zápasech, které jsem viděl, se objevují taktické principy, na nichž tady pracujeme. Je to přínosné i pro nás trenéry – učíme se navzájem,“ hodnotí pozitiva systematických tréninků Vlček. „Hlavní přínos je v tom, že mládež děláme uceleně – ne přípravky zvlášť, žáky zvlášť a dorost zvlášť. Navazujeme na práci trenérů v předchozích kategoriích,“ upozorňuje.

„Pohybově a koordinačně na tom jsou kluci jednoznačně líp,“ přidává Štěpán. „Odráží se to i na výsledcích. Na začátku sezony nebyly takové, jaké bychom chtěli, teď postupně začínají jít nahoru. Herní projev kategorie U14, U15 má taky vzestupnou tendenci. Připravenost kluků ale budeme moct pořádně hodnotit až za tři čtyři roky. Teď teprve vycházejí do dorostu první, kteří tenhle systém prošli celý.“

Systém, který se během pěti let vyvíjel, funguje velmi dobře i díky spolupráci se ZŠ Sever. „Se školou je všechno bezvadné. Když potřebujeme videorozbor, máme videorozbor. Samozřejmě ne místo češtiny, ale třeba místo hudebky nebo výtvarky. Když potřebujeme změnit plán, jet na zápas, není problém. Za to vděčíme hlavně zástupci panu Fiedlerovi a panu řediteli Kučerovi,“ děkuje šéftrenér žáků na dálku.

Rezervy se přece jen najdou – například v porovnání s kluby, které mají ve své lokalitě regionální akademií FAČR, v něm v Hradci není tolik finančních prostředků. Kdyby se podařilo klubu statut regionální akademie získat, posunuly by se tyto tréninky kvalitativně ještě výš. „Změna by byla v tom, že bychom na všech trénincích měli víc profesionálních trenérů. Mohli bychom si víc pohrát s detailem, jít do větší hloubky. Nebyli bychom rozdělení na čtyři skupiny, ale třeba na šest. Získali bychom i víc času na to, abychom si trénink víc promysleli, přichystali,“ vypočítává Štěpán.

Tenhle nedostatek v současnosti trenéři hradecké mládeže dohánějí pracovitostí a nasazením.

Fotogalerie