Od nové sezony vedou starší žákyně FC Hradec Králové kategorie WU15, které hrají nejvyšší soutěž, noví trenéři JAN SISKA (24) a ANETA REINBERKOVÁ (23), kteří se pod Bílou věž přesunuli ze sousedních Pardubic, kde v minulém roce úspěšně působili u stejného ročníku dívek. „Na nás teď je, aby každá hráčka, kterou nyní máme, byla za rok na vyšší úrovni, než je teď. A je také na každé hráčce, jak k tréninku a zápasu bude přistupovat. Pokud do toho všechny holky vždy půjdou na sto procent, tak věřím, že nás a především holky, čekají skvělé časy,“ říká za oba Jan Siska.

Od léta jste převzali starší žákyně v FC Hradec Králové. Jaké máte dojmy z nového působiště?

Jan Siska: Začátek byl náročnější, letní příprava je krátká a samozřejmě chvíli trvalo, než jsme holky poznali. Postupem času to ale bylo jen a jen lepší, všechno vrcholilo soustředěním, kde jsme měli k dispozici plný kádr. Na hřišti přípravu holky odmakaly na sto procent, za což jim patří velká pochvala. A mimo hřiště jsme si to všichni náležitě užili. (úsměv)
Aneta Reinberková: Jsme tu něco málo přes měsíc. Holky jsme poznávali během tréninků a na konci přípravy jsme odjeli na soustředění do Chotěboře, kde jsme se, troufnu si říct, sblížili. Myslím, že všechno postupuje tak, jak má. Co se týče klubu jako takového, tak se mi líbí vize, jakou chce Hradec jít.

Proč jste se rozhodli změnit klub a přijmout nabídku právě z Hradce Králové?

Aneta Reinberková: V Pardubicích jsme se nedomluvili. Oba jsme věděli, že chceme s trénováním pokračovat, a tak byl přesun nutný. Jedna z nabídek přišla z Hradce, se kterým jsme začali komunikovat a rychle jsme se dohodli.
Jan Siska: Změna klubu pro nás byla nevyhnutelná poté, co jsme věděli, že v Pardubicích nebudeme pokračovat a věděli jsme, že trénovat chceme i nadále. Velmi rychle přišla nabídka z Hradce, která splňovala naše veškerá přání, proto ani nebylo potřeba dlouho přemýšlet.

Hned v úvodu podzimu vás čeká derby s Pardubicemi. Duel bude pro vás jistě prestižní. Budete holky motivovat nějakou prémií?

Jan Siska: Prestižní utkání to určitě je a nejen pro nás, derby má vždycky trochu jiný náboj. Není to tak dávno, co jsme to prožívali na druhé straně barikády a víme, co to pro všechny zúčastněné znamená. S holkama speciální prémii řešíme, určitě něco vypíšeme, zároveň ale věříme, že jsou dostatečně motivovány, jako do všech ostatních zápasů.
Aneta Reinberková: Myslím, že nejen pro nás, ale i pro holky. Derby je vždy speciální. Těšíme se na něj a doufáme, že ho dotáhneme do vítězného konce. Prémii už řešíme, uvidíme, co holky vymyslí. (úsměv)

V prvním ligovém zápase jste po nerozhodném výsledku (1:1) v základní hrací době po penaltovém rozstřelu porazili Spartu. Výhra vás jistě potěšila.

Jan Siska:V zápase byla řada pozitiv. Bylo tam také pár momentů, na kterých v přípravě pracujeme, za což jsme rádi. Sparta měla rozhodně více ze hry a více šancí a penalty jsou pak už loterie. Za dva body jsme samozřejmě rádi a holky si zaslouží obrovskou pochvalu za bojovnost. Systém, který chceme hrát, trénujeme měsíc, musíme být trpěliví a všichni věřit tomu, co děláme. Spartu jsme sice porazili, ale rozhodně nepřehráli – tam se chceme dostat. Chceme být týmem, který bude proti všem soupeřům na hřišti herně dominovat, stoprocentně na to kvalitu máme.
Aneta Reinberková: První zápas s těžkým soupeřem nám ukázal, jak na tom jsme. Těšilo nás, že se místy objevovaly prvky, které zkoušíme v tréninku, ale musíme si přiznat, že Sparta byla lepším týmem, měla více ze hry. Naše holky to uhrály svou bojovností a nasazením po celý zápas, za což si zaslouží pochvalu. Čeho ale chceme dosáhnout je, abychom se nejlepším týmům vyrovnali herně. Věřím, že když holky budou v tréninku pracovat jako do teď, jsme schopný toho dosáhnout, ale chce to čas.

Jak jste se dostali k trénování?

Aneta Reinberková: S fotbalem jsem začala v Sezemicích, odkud jsem šla do mladších žákyň Pardubic a poté prošla všemi kategoriemi až do A-týmu. Po střední škole jsem studovala na Fakultě sportovních studií MU v Brně - obor Trenérství. Plán byl takový, že stále budu hrát a s postupem času začnu s trénováním, podle toho, jak bude čas. Bohužel jsem si podruhé vážně zranila koleno a rozhodla se, že s hraním končím. Hned poté mi Pardubice nabídly, abych šla trénovat mladší žákyně, čímž jim děkuji za příležitost.
Jan Siska: K trénování jsem se dostal zhruba v roce 2018. Začínal jsem u přípravky a školičky u kluků v Pardubicích. Díky Kamilu Kozákovi jsem se pak připojil k mladším žákyním v Pardubicích, kde jsem „vyfasoval“ i Anet, se kterou jsme hráčky ročníku 2008 postupně předali přes starší žákyně až do juniorky Pardubic. Co se týče hráčské kariéry, nejraději vzpomínám na dorost v Živanicích, kde jsme měli fantastickou partu. Poté jsme se ještě s pár klukama sešli v nedaleké Bukovce a naprosto ovládli III. třídu okresu Pardubice. (úsměv)

V hradeckém kádru starších žákyň máte nyní přes pětadvacet hráček. Jak vidíte sílu týmu?

Jan Siska: Kádr je rozhodně velmi kvalitní a věřím, že i příslibem pro Hradec do dalších let, pokud holky u fotbalu vydrží a budou na sobě makat, tak se určitě máme na co těšit. Doufejme, že se nám budou vyhýbat zranění. Na nás teď je, aby každá hráčka, kterou nyní máme, byla za rok na vyšší úrovni, než je teď. A jak jsem již zmiňoval výše, je na každé hráčce, jak k tréninku, zápasu bude přistupovat. Pokud do toho holky vždy všechny půjdou na sto procent, tak věřím, že nás a především holky, čekají skvělé časy.
Aneta Reinberková: Naše síla je v týmu. Máme široký a kvalitní kádr, což je dobře kvůli konkurenci. Holky jsou dravé a je na nich vidět, že se chtějí zlepšovat. Věřím, že jim to vydrží a také se nám budou vyhýbat zranění.

Jaká je vaše fotbalová filozofie v přípravě mladých hráček?

Aneta Reinberková: Základem je, aby je fotbal bavil. Pak se budou těšit na tréninky a chodit tam rády. Věříme, že se to pak projeví jak na hře, tak na výsledcích. Je ale nezbytné, aby na trénincích makaly, protože každým tréninkem, který neodjedou naplno, ztrácí na ty nejlepší.
Jan Siska: Snažíme se najít rovnováhu mezi zábavou a tvrdou prací. Občas je to spíš o práci, občas zase o zábavě. Ale nikdy to nemůže být založené jen na jednom. Na jednu stranu nejsme kroužek fotbalu ve družině, abychom si šli všichni zakopat na branku. Na stranu druhou holky nejsou profesionálky, jsou to navíc stále děti a pokud bychom sto procent času věnovali pouze drilu, nejspíš je to za chvíli omrzí.

Máte své motto, kterého se držíte?

Aneta Reinberková: Chovej se k ostatním přesně tak, jak chceš, aby se oni chovali k tobě. Jinak fotbalové asi to, co řekl Pep Guardiola a s nímž souzním: „Hrajete v rytmu, ve kterém trénujete. Když trénujete špatně, budete hrát špatně. Když v tréninku makáte jako bestie, budete tak i hrát.”
Jan Siska: Všechno špatné je k něčemu dobré… A 1:0 je nejhezčí výsledek… (úsměv)

Spolu trénujete čtvrtým rokem. Kdo má rozhodující slovo, když se neshodnete?

Jan Siska: Těším se, až tahle vzácná situace nastane. Protože rozhodující slovo mám samozřejmě já. Ale ještě jsem to za čtyři roky nevyužil. (smích)
Aneta Reinberková: Já. Jen ho nemůžu uplatnit, protože Honza už 3 roky se vším souhlasí. (smích)