Ringelová: Hradec je pro mě srdeční záležitost

15. 2. 2023   |   jt | Foto: fchk.cz, Pavel Jiřík/fotbal.cz
Fotbalistka Markéta Ringelová, nová posila druholigového týmu žen FC Hradec Králové, se v obsáhlém rozhovoru vyjádřila, co ji přimělo k návratu do mateřského klubu, jak nesla konec svého dlouholetého působení ve Spartě či ke zkušenosti ze zahraničního angažmá v Rakousku.

Její jméno je v ženském fotbale pojem. Příběh Markéty Ringelové má další zajímavé pokračování. Jedna z nejlepších českých hráček posledních let se po šestnácti letech vrátila na východ Čech, do klubu FC Hradec Králové, kde vykročila do velkého fotbalu. „Hradec je pro mě srdeční záležitost. Tenhle přestup má úplně jiný podtext a přidanou hodnotu. Jsem tu doma. Mám tu rodinu. A to byla jedna z rozhodujících věcí. Dalším důvodem navíc jsou ambice klubu, tým samotný, jeho vedení, hráčky,“ říká třiatřicetiletá bývalá reprezentantka, která podstatnou část své bohaté a úspěšné kariéry strávila ve Spartě Praha.

V zimě jste se po více než 16 letech znovu stala hráčkou Hradce Králové. Proč jste se rozhodla obléknout černobílý dres mateřského klubu?
Od léta jsem byla v úzkém kontaktu s vedením klubu, které o mě projevilo enormní zájem, za což jsem byla samozřejmě velice ráda, ale nabídek bylo víc a hlavně ta ze zahraničí mě zaujala, a tak jsem možnost jít do Hradce v létě ještě nevyužila. Podzim v Rakousku ale fotbalově nebyl úplně podle mých představ, cestování bylo také velice náročné a po půlce sezóny jsem si nedokázala představit, že bych v tomto režimu měla setrvat. Neměla jsem k tomu žádný větší důvod. Navíc nabídek bylo stále dostatek, a to i z klubu, kde bych to opravdu vůbec nečekala, což pro mě bylo takovou hmatatelnou motivací a zároveň velkou satisfakcí. Já jsem ale velký srdcař a jít v současné době do jiného prvoligového klubu, byť jakkoliv úspěšného, než je Sparta, je pro mě nemyslitelné. Je ale potřeba říct, že si všech nabídek nesmírně vážím a jednu po druhé jsem opravdu dopodrobna zvažovala.

Co vás nejvíce oslovilo a přimělo k návratu do rodného města?
Hradec je pro mě srdeční záležitost a tenhle přestup má úplně jiný podtext a přidanou hodnotu. Jsem tu doma. Mám tu rodinu. A to byla jedna z rozhodujících věcí. Za FC Hradec hraje můj bráška, v dalších dvou hradeckých klubech hraje můj druhý bráška s neteří a synovcem. Těším se, že jim budu moci být, díky mému návratu, nablízku a sledovat jejich fotbalové krůčky. Vím, že jsem pro ně velkým vzorem a že je pro ně má přítomnost důležitá. Rodina je pro mě vším. Druhou z věcí, která rozhodla o mém návratu, je tým samotný. Jeho vedení, hráčky, ambice a stanovené cíle. Hráčky znám, viděla jsem je hrát, měla jsem tu možnost si s nimi už v létě zatrénovat a cítím, že tomuto týmu mám co dát a můžu mu pomoci v cestě za vítězstvím ve druhé lize. Je tu spousta skvělých, talentovaných a inteligentních hráček. Velice se těším na naší kooperaci na hřišti. Věřím, že to bude fungovat.

Byla jste zvyklá hrát vrcholné soutěže, v reprezentaci, bojovat o titul. Nyní jdete do druhé ligy. Jak tohle vnímáte?
Během uplynulého půlroku jsem zjistila, že není natolik zásadní, za jaký klub hraji, ve finále jde pořád jen o fotbal, který je všude stejný, ale důležité pro mě je, že tenhle klub a jeho lídr má ty nejvyšší možné ambice a chce vítězit, ale zároveň je to charakterově člověkem na správném místě. V tu chvíli můžou jít naše cesty stejným směrem. Chci vyhrávat v každém zápase. Je jedno, jestli je to zápas Ligy mistrů, finále poháru, derby nebo hrajeme na dvě během tréninku, vždycky chci vyhrát. Proto bych to asi nijak extra nerozlišovala, jde o fotbal a o vítězství. Nic víc, nic míň. Ale beru jako takovou pomyslnou výhodu to, že jsem zvyklá hrát pod velkým tlakem. Trošku bych z toho vyčlenila zápasy reprezentace, to je kapitola sama o sobě. Ta tíha zodpovědnosti a celkově toho okamžiku je velká a velmi specifická.

Hradec na jaře čeká boj o postup do první ligy. V soutěži je třetí s jednobodovou ztrátou na Pardubice a Spartu B. Jak vidíte šance?
Byla jsem se podívat na utkání Hradce Králové s Pardubicemi a v tomto zápase byly hradecké hráčky jednoznačně lepším týmem a zaslouženě vyhrály. Vytvořily si řadu šancí a zápas mohl skončit i větším rozdílem. Jedná se ale o východočeské derby a tyto zápasy jsou hodně vyhrocené a bude záležet na spoustě faktorech. Věřím ale, že se na tyto souboje dobře připravíme hlavně po mentální stránce a budeme úspěšní. Co se týče duelu se Spartou, tak na tyto zápasy se samozřejmě těším moc. Jednotlivé hráčky velice dobře znám. Zápasy jsem sice na vlastní oči neviděla, ale vím, že holky dokázaly bodovat. Šance jsou tedy určitě veliké. Vzhledem k našim cílům musíme jít do každého zápasu s tím, že ho chceme vyhrát bez ohledu na to, kdo proti nám stojí.

Jaký máte dojem z hradeckého týmu a celkově klubu, v němž v létě došlo k podstatným změnám?
Z mého příchodu se dá vyčíst, že pozitivní. (úsměv) Samozřejmě je potřeba si říct, že jsme jako klub, tedy FC Hradec Králové ženy, na samém začátku, ale věřím, že pro začátek máme velice pevný stavební kámen v podobě nového managementu, na kterém se dá stavět, a kvalitního hráčského kádru. Je potřeba, abychom byli úspěšní, s úspěchem pak přijdou další věci.

Po ukončení působení ve Spartě o vás stála špička české ligy. Nyní v zimě i Slavia, už předtím Slovácko a Liberec. Neuvažovala jste, že zůstanete v první lize?
Jak už jsem zmiňovala, veškeré nabídky jsem zvažovala dopodrobna a každá mě nesmírně těšila. V české lize je spousta skvělých klubů, plných skvělých lidí ve vedení a spoustou výborných fotbalistek, mezi kterými mám i velice dobré kamarádky i bývalé spoluhráčky, se kterými jsem neustále v kontaktu. Lákadel tedy bylo spousta. Já jsem se v tuto chvíli rozhodla takto a mám k tomu mnoho důvodů, ale dohoda mezi mnou a klubem FC Hradec Králové je taková, že přicházím na půl roku. Co bude po sezóně, to budu řešit až v létě. Teď už se chci plně soustředit na práci tady a taky důvod, proč tu jsem.

Na tréninku v Hradci jste se objevila už loni v srpnu. Jak se vše seběhlo?
Od léta jsem byla v kontaktu s novým vedením, které mě požádalo o spolupráci. První myšlenka se týkala společného zatrénování si s hráčkami ještě coby hráčka Sparty a zároveň bývalá hráčka Hradce Králové. Takové zpestření pro hráčky v závěru sezóny. Myslím, že přesně tady se začaly mé myšlenky ohledně případného návratu stávat reálnými. Domluvili jsme se s manažerem Jirkou Tůmou na termínu, vše jsem spojila s návštěvou mé rodiny a už to bylo. S tréninku jsem si odnesla opravdu velmi dobrý dojem. Ať už z celkové tréninkové náplně, z velkého počtu hráček a také z jejich tréninkového nasazení.

Podzim jste strávila v rakouském celku SKV Der Poolbauer Altenmarkt. Jak hodnotíte působení v cizině?
Určitě pozitivně. Nebylo to pro mě nic jednoduchého, protože jsem se najednou z klubu, který každoročně bojoval o titul, objevila v klubu, který měl bojovat o záchranu. Ale měla jsem možnost se seznámit se spoustou skvělých lidí, počínaje vedením, manažerkou klubu, trenérem, až po jednotlivé hráčky. Rakušané mají zvláštní náturu a musím říct, že jsem z toho měla ze začátku trochu respekt, ale svým přístupem a chováním ke mně samotné si mě hned získali. Měla jsem tam opravdu nadstandardní podmínky, včetně ubytování a veškerého servisu, v tomto směru tam nebyl sebemenší problém. Po fotbalové stránce se mé očekávání úplně nenaplnilo a také cestování bylo daleko náročnější, než jsem očekávala, proto jsme se s vedení po podzimní části domluvili na ukončení angažmá. Ale ve výsledku hodnotím vše velice pozitivně. Byla to pro mě velice zajímavá zkušenost plná opravdu těžkých zápasů, za což jsem ráda.

Zahraniční angažmá jste si vyzkoušela poprvé. Splnilo vaše očekávání?
Šla jsem do toho s jedním zásadním cílem – změnit fotbalové prostředí. Mohla jsem využít nabídek z naší nejvyšší ligy, ale to by pro mě v tu danou chvíli nic neřešilo, potřebovala jsem získat trochu odstup od fotbalu a českého prostředí. Proto jsem byla vděčná za nabídku, která mi přistála. Bylo to zahraničí, ale zároveň dojezdová vzdálenost bez nutnosti se na nějaký čas odstěhovat. To jsem určitě nechtěla. Chtěla jsem si i trochu odpočinout od fotbalu. Nemyslím od jeho hraní, to by mi chybělo, ale od toho veškerého zbytku, co s sebou fotbal přináší. Nevnímat ho jako středobod vesmíru. Brát vše s větším nadhledem, být v klubu, se kterým nejsem tolik spjatá, a hlavně poznat nové lidi. Pro mnohé je přestup do zahraničí jako další krok vzhůru v jejich kariéře, já to v tom případě takto určitě nevnímám. Byl to ale takový důležitý „refresh“. Vím, že jsem to musela udělat, abych teď mohla být přesně tam, kde být chci, s novou chutí a obrovskou vůlí ještě něco dokázat.

Jaký jste měla pocit už v létě, když jste trénovala s hradeckým týmem a jaký máte nyní, když už jste oficiálně novou posilou klubu?
V létě bylo vše super. Trénink jsem si užila. Měl skvělou náplň a tempo. Teď se po pravdě nemůžu dočkat, až konečně pořádně začneme a dostaneme se do toho pravého tréninkového a zápasové režimu. Přípravy nejsou pro spoustu hráček příliš atraktivní. Mně osobně nevadí. I nyní se připravuji individuálně již od ledna, ale teď mi do toho hodila vidle nemoc. Snad se ale brzy dostanu zpět do toho pravého tréninkového tempa a kondice, ve které se cítím nejlépe. Takže současné pocity jsou z tohoto důvodu takové rozpačité. Velká natěšenost, odhodlání, ale zároveň menší příjemná nervozita, která k tomu asi patří, když máte jít poprvé oficiálně do nového týmu a kolektivu.

Věřila jste ještě před rokem, že byste mohla znovu obléknout dres Hradce?
Tuhle myšlenku jsem měla v hlavě schovanou celou svojí fotbalovou kariéru. Říkala jsem si, že bych se chtěla do Hradce jednou vrátit a pomyslně mu splatit to, co všechno jsem se tu pro velký fotbal naučila. A jsem moc ráda, že se mi nyní naskytla takováto příležitost, a to právě ve chvíli, kdy má klub ambice a cíl postoupit zpět do první ligy. Pro mě, a doufám, že i pro klub, tedy v ideální čas. Takže abych odpověděla na otázku: Ano, věřila, jen potřeboval nastat ten správný čas.

Ve Spartě jste zažila dlouhé a úspěšné roky. Stala se jednou z nejlepších českých hráček, oblékala reprezentační dres a dosáhla na samotný vrchol. Určitě konec ve Spartě pro vás nebyl lehký. Jak jste jej loni v létě prožívala?
Já bych po pravdě neřekla, že nebyl lehký. Naopak. Mám pocit, že v tu chvíli se nemohlo stát nic jiného a vše se odehrálo tak nějak rychle a přirozeně. Vlastně vše proběhlo ve velice přátelském duchu a po vzájemné dohodě s naší manažerkou Hankou Výmolovou, která mi v danou chvíli velice pomohla a vyšla ve všem vstříc. Naše vztahy se určitě nepřetrhaly a za to jsem velice ráda. Myslím, že jeden jediný důvod, proč jsem se rozhodla odejít ze Sparty, nestál absolutně za to, aby tomu bylo jinak. Přece jen jsem byla v tomto klubu 16 let a to je opravdu dlouhá doba. Sparta je v mých očích obrovský pojem. Je to značka úspěchu s obrovskou historií. A už jen to, že jsem měla možnost být tolik let její součástí, je pro mě určitý ukazatel a zároveň odměnou. Je to jedinečný klub, který mě naučil mít ty nejvyšší cíle a nároky. Nejen na sebe, ale i na lidi kolem mě. Především na jejich charakter, hodnoty, na jejich pojetí fotbalu, cíle spojené s tímto klubem. Sparta si zaslouží jen to nejlepší.

Jak jste uvedla, v letenském klubu jste strávila 16 let. Co se vám vybaví jako první, když se řekne Sparta?
Životní styl. Srdeční záležitost. Hrdost. Nikdy nezapomenu na ten pocit hrdosti, který jsem měla, když se mě někdo zeptal, v jakém klubu působím. Vybaví se mi spousta krásných momentů z velkých zápasů na velkých stadionech. Vybaví se mi krásné góly a následná společná radost. Absolutní profesionalita, ale zároveň nekonečné oslavy titulů a upřímný pocit štěstí a úlevy po dlouhé, náročné, ale úspěšné sezóně. Vybaví se mi spousta opravdových přátel, které jsem díky Spartě získala a od nichž jsem se toho tolik naučila. Hrát a vyrůstat vedle takových hráček, jakými jsou například sestry Martínkovy, to je něco, co se jen tak někomu nepoštěstí. A takových hráček, které mě ovlivnily v tom nejlepším slova smyslu, bych mohla jmenovat celou řadu. Jmenovitě například Iva Mocová, Lucka Kladrubská, Lucka Ondrušová, Evča Bartoňová, což je další odchovankyně hradeckého fotbalu, a řada dalších. To je něco, co už mi nikdo nevezme. Byla to prostě fotbalová jízda, plná přátelství, úžasných zážitků a emocí, kterou bych přála každému, kdo miluje fotbal.

S jakým přáním jdete do nové sezony a nového angažmá?
Přála bych si zažít a dokázat něco, na co budeme společně s úsměvem a hrdostí vzpomínat. Ale především si užít na hřišti každou možnou minutu. Být zdravá a maximálně pomoci našemu týmu dosáhnout stanoveného cíle.


VIZITKA
Markéta Ringelová
Narozena:
25. července 1989
Klub: FC Hradec Králové.
Kariéra: 2000-2006: DFC Slavia Hradec Králové, 2006 – 2022: Sparta Praha, 2022: SKV Der Poolbauer Altenmarkt (Rakousko), 2023: FC Hradec Králové
Reprezentace: A-tým (41 zápasů, 3 branky), WU19 (22 zápasů, 9 branek).
Největší úspěchy: Několikanásobná mistryně ČR se Spartou Praha a vítězka Českého poháru, 2x 3. místo v anketě Talent roku.

Fotogalerie

Sdílej článek!

Nepřehlédněte

Rozhovory

Je až neuvěřitelné, jakou klub ušel cestu, říká Jiří Sabou

Aktuální zprávy

Týmové statistiky Votroků v sezóně 2023/24

Aktuální zprávy

Za horizontem – 3. díl