Trenére, jak hodnotíte uplynulou část sezóny v kategorii přípravek?
Myslím, že podzimní část proběhla bez větších problémů. Dokázali jsme plynule navázat na předešlou sezónu. Všechny kategorie měly dostatečné vytížení pro všechny hráče, ať už v tréninku nebo o víkendových akcích. Na jaře se musíme více zaměřit na tréninkový proces, abychom dokázali lépe rozvíjet zejména pohybové a technické dovednosti hráčů. Největší radost mi udělala letní soustředění, ze kterých jsme si odvezli spoustu zážitků a fotbalové radosti. Povedené byly také Turnaje mladých nadějí u nás na Bavlně, které pro okolní kluby zorganizovali trenéři mladších přípravek v čele s Ondrou Tykvou. 

Zavedli jste do tréninků nějaké nové prvky?
V tréninkovém procesu jsme plynule navázali na předešlé sezóny. Klademe důraz na pohybovou a technickou připravenost všech dětí. U mladších kategorií se zaměřujeme na individuální řešení situací, u starších pak rozvíjíme rozhodovací schopnost, aby hráči dokázali správně vyhodnotit, které řešení je to nejlepší. Největší změnou tak je domácí příprava hráčů pomocí projektu, který nám pomohl zavést partner klubu – Porsche Hradec Králové. Děti dostaly tréninkové deníčky, do kterých každý měsíc zapisují výzvy a úkoly na doma. Díky partnerům pak můžeme každý měsíc vyhlásit a odměnit nejpoctivější hráče. S trenéry cítíme, že práce navíc mimo tréninkový proces je nedílnou součástí přípravy hráčů a díky projektu máme možnost děti lépe motivovat.

Pokud chceme zapalovat, musíme sami hořet

Na pozici šéftrenéra přípravek jste vystřídal Mirzu Rahimiće, je to velká zodpovědnost?
Celá změna se upekla na poslední chvíli. Mirza tu dlouhá léta odváděl skvělou práci, přípravka je proslulá jeho hravým přístupem a nadšením. Dostal příležitost posunout se na pozici, kde může uplatnit svoje výborné vztahy s okolními kluby v kraji a já si osobně myslím, že je to pro všechny trefa do černého. Přípravka tím ztratila hlavní osobnost a mým úkolem je mezeru zalepit, na jeho práci navázat a přemostit přípravku do nové éry.

Co Vás na práci s malými fotbalisty baví a v čem je toto poslání naopak náročné?
Na téhle práci mě nejvíce baví nadšení všech dětí, které za naše kategorie nastupují. Když se sejdeme všichni ve stejný den na hřišti, je to jako mraveniště dětské fotbalové radosti. Zároveň jsou vidět rychlé pokroky, což nás trenéry naplňuje a motivuje k další práci. Náročné je pro nás všechny propojení s pracovním a osobním životem. Tréninky v týdnu a víkendové akce zaberou hodně času, trenéři zaslouží velké poděkování za jejich práci.

Došlo v kategorii přípravek k dalším personálním změnám?
V přípravce dochází k personálním změnám každou sezónu. Letos jich bylo opět hodně. V kategoriích U7 a U8 máme nové trenéry, kteří jsou ve většině případů na začátku své trenérské praxe. Je jen na nich, jak se ukáží. Mým úkolem je dát jim směr a společně s ostatními trenéry poskytnout oporu v jejich práci.

Děti přicházejí nastavené tak, že fotbal absolutně milují

Jak probíhá spolupráce s fotbalovou školičkou?
Přebrat děti z naší fotbalové školičky, uvést je do tréninkového procesu a nastavit základní pravidla chování a reprezentace klubu, je prvním velkým úkolem přípravek. Ve školičce odvádí pod vedením Petra Pejchy skvělou práci, děti k nám chodí připravené pohybově i s vědomím základních pravidel organizace. Nejlepší na tom je, že děti přicházejí nastavené tak, že fotbal absolutně milují, což je pro práci s nejmenšími klíčové. V kategorii U7 jsme tak schopní na práci školičky lépe a rychleji navázat. Spolupráci tak hodnotím pozitivně, laťku nám nastavují vysoko.

Jak se naopak daří posouvat hráče do starších kategorií?
Vytvoření kádru a předání týmu do žákovských kategorií je pro nás závěrečným úkolem. Cílem pro každý rok je to, abychom vytvořili kádr, který bude výhledově dobře typologicky i postově poskládaný. Hráči by měli mít naučené pohybové, technické i herní základy. Nedílnou součástí přechodu do žáků je přestup všech hráčů na ZŠ Sever, což pro trenéry znamená hlavně dobrou komunikaci s rodiči a trenéry žákovských kategorií. To vše musí být prolnuto velkou vášní a láskou k fotbalu, k čemuž se snažíme děti vést, aby následně mohly nabitý fotbalový program lépe zvládnout.

Hráči A-týmu jsou pro kluky skutečnými hrdiny a vzory

Přelívá se nadšení pro hradecký fotbal i do kategorie přípravek?
Myslím, že klub prožívá díky novému stadionu nebývalý boom. Vnímám to u našich hráčů, ale i dětí z okolních klubů. Hráči našeho A-týmu už nejsou pro kluky jen jména na obrazovkách, ale skutečnými hrdiny a vzory, které mohou zblízka a naživo sledovat z ochozů tribun.

Doprovodila některá kategorie A-tým Votroků na hrací plochu při nástupu? Jak si kluci užili atmosféru?
Každá kategorie měla možnost v průběhu podzimu nastoupit k úvodu utkání s hráči za ruku, což je pro naše děti vždy velký zážitek a chlapům z áčka patří poděkování za jejich otevřený a milý přístup, ať už při rozcvičce nebo v tunelu před zápasem. Skvělé na tom je, že tuhle radost nabízíme i okolním klubům. Na podzim se tak na trávníku Pod Lízátky objevily týmy z Černíkovic, Předměřic nebo Malšovy Lhoty. Na jaře tomu nebude jinak.