Mladší žákyně se staly Mistryněmi republiky

13. 6. 2022   |   wu13
Mladší žákyně včera v Brně završily povedený ročník, když ve finálovém turnaji přetlačily Slavii Praha, Slovan Liberec a Baník Ostrava. Po zisku Poháru Ladislava Škorpila tak přidaly na své konto další, tentokrát ještě větší, úspěch, když opanovaly celorepublikovou scénu.

Mistrovství republiky mladších žákyň 2022

Letošní finálový turnaj o mistra republiky mladších žákyň se konal v Brně – Horních Heršpicích. Účast si mimo hradeckého týmu vybojovaly celky Slavie Praha, Slovanu Liberec a Baníku Ostrava. Mladší žákyně získaly titul Mistryň republiky, když na turnaji nenašly přemožitele a ani nedostaly branku. Nejlepší brankářkou byla vyhlášena strážkyně svatyně Votroků  Lada Výrostková.

Zápasy na finálovém turnaji o Mistra ČR

FC Hradec Králové  SK Slavia Praha 0:0
FC Hradec Králové – FC Slovan Liberec 2:0 (0:0)
Branky: Bartošová, Kratochvílová
FC Hradec Králové  FC Baník Ostrava 1:0 (0:0)
Branka: Handlová

CELKOVÉ POŘADÍ

1. FC HRADEC KRÁLOVÉ – 7 bodů
2. FC Slovan Liberec – 6 bodů
3 SK Slavia Praha – 4 body
4 FC Baník Ostrava – 0 bodů

Sestava FC Hradec Králové

Výrostková - Čapková, Slováková, Stečínská, Bartošová, Zehetgruberová, Volhejnová, Kratochvílová, Spejchalová, Dolanská, Handlová, Doubková, Hosová, Veselá, Vítová.

Cesta za titulem očima trenéra Jiřího Hrušky

První moment byl vůbec se kvalifikovat na finálový turnaj do Brna. V dlouhodobé soutěži jsme v poslední části ligy dostihli Spartu Praha na body a skončili na vzájemná utkáni třetí z dvanácti účastníků při skoré 272:29 s 54 body. Protože jsme za celý rok prohráli pouze třikrát, na koeficient jsme předstihli Slovácko v Moravské části.

Druhý moment. Do turnaje jsme vstupovali jako černý kůň soutěže, ale ne jako otloukánek, své síly jsme si byli vědomi. Tým, který nemá co ztratit a chtěl si splnit svůj sen. Slavie a Liberec už byly v místě turnaje dva dny předem. Zatímco my jsme ráno vstávali před šestou a vydali se na dlouhou cestu do Brna s našimi fanoušky, kteří nastoupili v plné zbroji. Nechyběl Fantomas, bubny a dokonce jsme si vezli i sirénu. Hned na uvítanou jsme ji roztočili. Okamžitě nám to zvedlo bojovou náladu.

Třetí moment. Věděli jsme, že první zápas bude klíčový pro celý vývoj v turnaji o konečné umístění. Proti nám stála Slavie Praha, favorit turnaje a vítěz základní skupiny. Věděli jsme, že náš styl jí nesedí a jako jediní jsme jí dokázali sebrat v lize body, když jsme ji jednou porazili a jednou s ní remizovali. Největším úkolem bylo udržet nejlepší střelkyni Stejskalovou Elišku, která dala v lize 101 gólů. Naše stoperka Áďa Čapková přiznala, že z ní má hrůzu. Bála se, zda ji uhlídá. Tak jsme ji ujistili, že ano. Obětovali jsme na její střežení Stečínskou Báru, naši nejlepší záložníci, kterou jsme přesunuli na kraj obrany. Před zápasem jsme se snažili hráčky nestresovat. Byla jen krátká taktická porada. Holky už vědí, co mají hrát a styl hry mají zažitý. Nabádali jsme je, ať na ně vlítnou a začnou aktivně. Začátek šel podle plánu, měli jsme převahu. Slavie však zlobila z brejků přes Stejskalovou, kterou jsme ale zdvojováním dokázali ubránit. V poločase jsme byli trochu zklamaní, že jsme nevytěžili z polo šancí více. Druhá půle už byl taktický boj, nikdo nechtěl dostat gól, udělat chybu a podle toho to vypadalo. V závěru jsme několika nepřesnými přihrávkami z obrany dostali Slavii zbytečně do tlaku, ale jelikož náš ani jejich útok nedokázal skórovat, skončilo utkání spravedlivou bezbrankovou remízou. Úkol dobře začít byl splněn.

Čtvrtý moment zápas s Libercem. Náš nejméně oblíbený soupeř. V lize jsme s nimi dvakrát prohráli, jejich hra nám prostě nesedí. Naopak perfektně nám sedlo, že nejlepší střelkyni Šafářovou z nějakého důvodu stáhli na stopera, asi se nás trochu báli. Na soupeře jsme vlítli, ale své šance jsme neproměnili. Po deseti minutách nás soupeř začal zlobit po naší pravé straně, kde jsme si nechávali křídlo za sebou a několikrát nám prošli až k lajně a zpětné přihrávky jsme museli řešit jen s krajními obtížemi. Přes několik střídaní jsme v tomto prostoru měli největší problémy. V druhé půli jsme tam opět stáhli ze zálohy Stečínskou a byl klid. Vyrovnaný zápas dospěl do finále. Nejdříve Nela Bartošová střelou zdálky překvapila dosud výborné chytající brankařku soupeře, která míč jen vyrazila při couvání nad sebe a v záklonu si padající balon srazila do vlastní svatyně. Vypukla radost. Protivníkem to hodně otřáslo a nás to nakoplo k závěrečné desetiminutovce, která byla excelentní. Čas se vlekl. Jenže pak přišla velká chvíle Natálky Kratochvílové, která se doslova probila hradbou těl a nekompromisně propálila vše, co jí stálo v cestě. Soupeř už nedokázal odpovědět. Byl to náš nejlepší výkon na turnaji.

Poslední moment. Karty byly rozdány. Všichni kromě Baníku ještě mohli získat titul. Nejblíže k tomu měla Slavia, která vedla před námi na skóre o dva góly a musela porazit těžkého soupeře z Liberce. My naopak hráli s Ostravou, která prozatím dvakrát prohrála a jevila se jako papírově slabší soupeř. Hrálo se paralelně, a tak každý po očku sledoval, co se děje na vedlejším hřišti. Jak se říká, poslední krok je nejtěžší. Začali jsme velkou převahou a zdálo se, že to bude snadná záležitost, ale velké šance jsme neproměnili. A jak to bývá – nedáš, dostaneš. Došlo k nešťastnému doteku rukou po soupeřově rohovém kopu, kdy se míče dotkla naše nejlepší obránkyně Áďa Čapková. Těsně před koncem poločasu byl proti nám nařízen pokutový kop. Vše ztichlo. I na druhém hřišti se vše upřelo na nás. Liberec, který vedl, vycítil šanci. Přišel velký moment brankařky Lady Výrostkové, která vystihla stranu a střelu vyrazila. Jen tak potvrdila to, v jaké pohodě chytala. O půli jsme nabádali k trpělivosti a burcovali k vydání posledních sil. Potřebovali jsme vyhrát. Přece si tu šanci nenecháme uniknout, zvláště, když Liberec vede 1:0.


Druhý poločas byl už o vůli. Ostrava vycítila šanci konečně bodovat. My měli svázané nohy vidinou vítězství v turnaji a hráli hodně křečovitě. Některé hráčky se potýkaly s únavou. Valču Handlovou trápilo ve vedru astma, ale po odpočinku jsme ji nasadili poprvé z obrany do zálohy a ona se odměnila svým životním gólem. Našlápla na levé straně, protáhla se přes dvě soupeřky tak, jak to umí jen ona a vystřelila. Brankařka její tvrdou ránu jen vyrazila a na její dorážku už nestačila. Řev, jásot, slzy nás trenérů. Závěr jsme si už pohlídali. Závěrečný hvizd, vypukají obrovské emoce všech zúčastněných. Oslavné chorály, jsme mistři. Při vyhlášení už máme radost z vítězství. Spokojenost Liberce, že to dotáhl alespoň na druhé místo a velké zklamání Slavie. Splnili jsme si svůj sen, ve který jsme věřili a udělali pro něj maximum. Je to vítězství celého kolektivu. Povzbuzovali jsme se, fandili si, žili turnajem. Fanoušci mají rovněž velkou zásluhu. Byli nejvíce slyšet a holky to cítily. Nemá smysl vyzdvihovat jednotlivce, ale musíme ocenit jednu hráčku a to Áďu Čapkovou, středního obránce. Jediná odehrála (mimo brankařku Ladu Výrostkovou) bez jediného střídání a snad i bez jediné chyby celý turnaj. Kde se ty síly v tom vedru v ní našly, ví snad jedině ona. Dokonalá obrana byl základem velkého vítězství, protože branek padalo málo, a tak rozhodoval každý gól, nebo chyba. Holky děkujeme. Ať se vám daří i ve starších žákyních dosáhnout podobných výsledků. Stojí to za to. 25. června na rozlučce to ještě oslavíme společně s ostatními.

Jiří Hruška, trenér WU13 FC Hradec Králové

Fotogalerie

Sdílej článek!

Nepřehlédněte

Reportáž

Votroci přehráli Varnsdorf 3:1 a přidali třetí výhru

Aktuální zprávy

Hradec má nového generálního partnera! Je jím Tipsport

Aktuální zprávy

Posila mezi tyče! Do Hradce přichází Pavol Bajza