V čem pro tebe byla tahle letní pauza jiná?

Nejvíc v tom, že jsem se v půlce dubna zranil a doteď jsem měl volno. Šest týdnů jsem měl na noze ortézu, noha oslabila. Teď ji musím naposilovat, abych byl fit.

Budeš v pořádku na začátek přípravy B týmu?

Běhat můžu, cvičit můžu, nevím, jestli to bude na sto procent do zápasu... Myslím, že spíš ne. Postupně se ale blížím, snad se budu moct zapojit naplno co nejdřív.

V čem byla letní pauza jiná s ohledem na to, že po ní začneš přípravu v nové roli?

Když jsem se uzdravil, snažil jsem se hlavně každý den cvičit. Moc volna jsem neměl. Samozřejmě mě čeká něco jiného – jsem na to sám zvědavý a těším se na to. Uvidíme, jak to bude vypadat, až to vypukne.

Bereš pozici hrajícího asistenta u B týmu jako novou výzvu?

Přesně tak. Přece jen, roky člověk nezastaví. Fotbal jsem dělal celý život, tohle je šance zůstat u něj. Těším se na to. Je to možnost nastartovat novou kariéru, mám do toho velkou chuť.

Bavil ses s Karlem Krejčíkem o tom, jaká bude tvoje role?

Už jsme spolu dvakrát seděli, v průběhu přípravy a sezony to budeme upřesňovat. Známe se dlouho, protože mě trénoval už v dorostu i v áčku. V komunikaci nebude problém. Rozdělení rolí budeme řešit ze dne na den, ale říkal mi, že prostor mi dá.

Připomínal ti, že jsi pod ním moc nehrál?

(směje se) To ano, je to pravda. Člověk si na to vzpomene, ale co bylo, bylo. Už to je dávno.

Jak jsi připravený trenérsky?

Žádnou licenci nemám, chystám se ji studovat, až kurz otevřou. O tréninky jsem se zajímal už dřív, tak úplný laik snad nebudu.

Dělal sis poznámky?

Ne, nic jsem si nezapisoval. Nejlepší a nejhorší tréninky si člověk pamatuje. Z toho budu moct určitě čerpat. Od ledna jsem chodil pomáhat k týmu U16, tam jsem k tomu už trochu přičichl.

Je pro tebe výhoda, že si k trénování ještě i zahraješ?

Beru to jako výhodu. Chtěl jsem hlavně ještě hrát, ale v téhle roli mám hraní i trénování v jednom. Pro mě to je ideální.

Řešili jste tvoje možné zapojení do A týmu? Může po tobě Zdenko Frťala sáhnout třeba v případě nějaké krize se zraněními?

To jsme neřešili. Myslím, že kluci to zvládnou, ale kdyby bylo nejhůř... Od toho béčko je, aby si tam trenér mohl vybrat, jaké hráče bude potřebovat. Nejen mě, ale i někoho z těch mladých. V tom by nebyl problém.

V B týmu kolem tebe budou samí mladíci. Jsi na to připravený?

To ano. Hlavně si ale myslím, že pro kluky, kteří tam přijdou z dorostu, bude obrovská škola potkávat dospělý fotbal. V juniorce se pořád hrálo proti stejně starým, ČFL bude daleko těžší – a zároveň jim usnadní přesun mezi chlapy, budou se moct líp otrkat.

Kdo z tvých trenérů v minulosti ti dal nejvíc inspirace?

Pamatuju si všechny, ale tady v Hradci asi pan Milan Šmarda. Když jsem šel z dorostu, kde jsem pod panem Krejčíkem moc nehrál, vytáhl si mě do béčka a tam jsem postupně začal hrát a za půl roku se dostal do áčka. Jinak Bohouš Pilný, Zdenko Frťala... Nikdy jsem s žádným trenérem neměl problém.

A jaký budeš trenér?

Budu se snažit být hodně náročný a dbát na to, aby se kluci zlepšovali. To samozřejmě budou muset chtít hlavně oni – jestli budou chtít hrát vrcholový fotbal a dostat se do áčka nebo do ligy, musejí pracovat sami. To trenér sám neohlídá.