Loučící se Otto Urma: Hradec budu mít v srdci navždy

3. 1. 2023   |   Petr Šatalík
S otevřením zimního přestupového okna přichází v každém klubu období příchodů a odchodů z kádru. S FC Hradec Králové se loučí Otto Urma. Hbitému křídelníkovi s výbornou levačkou neumožní pokračovat zranění kolene, které jej drželo mimo zelený pažit celý loňský kalendářní rok.

Konec angažmá Otty Urmy pod Bílou věží krátce komentuje Jiří Sabou. „Otto Urma u nás v klubu bohužel nemůže pokračovat. Jeho zdravotní stav mu zatím neumožní návrat na hřiště, což mě velice mrzí. Z celé situace kolem něj jsem velice smutný, protože pro nás odvedl spoustu práce. Chtěl bych Ottovi za jeho výkony v našem dresu poděkovat, stejně jako za profesionální přístup, se kterým následně přistupoval k rehabilitaci. Do budoucna mu držím palce, aby se koleno dalo dohromady,“ loučí se s šikovným obráncem sportovní ředitel FC Hradec Králové.

Nejsilnějším momentem postup do F:L

Otto, pod Bílou věží jsi strávil téměř pět let, jaké vzpomínky si z východočeské metropole odnášíš?
Budu vzpomínat jen v tom nejlepším. Od začátku jsem byl u budování mužstva, které mělo Hradec dostat zpět do nejvyšší soutěže. Tým, který jsme společně vytvořili, byl jednoduše neuvěřitelný. Jsem na něj strašně pyšný a věřím, že se náš postupový kádr bude alespoň jednou za rok scházet. Co se týče města, mohu říct, že jsme si ho s manželkou zamilovali a určitě ho budeme často navštěvovat. Narodili se mi tu obě děti, takže v mém srdci bude navždy. 

Jaký okamžik z působení v černobílém dresu se ti vybaví jako první?
Nejrychleji si vzpomenu na moment, kdy jsem hrál svůj první zápas za Hradec proti Českým Budějovicím, ve kterém jsem nahrál na gól, kterým Marek Plašil rozhodl v 90. minutě o naší výhře [2:1 pozn.aut.]. Ale těch vzpomínek je mnohem více, tou nejsilnější je určitě okamžik, kdy jsme měli jistý postup do FORTUNA:LIGY. Další z momentů je můj poslední gól za Votroky, který byl shodou okolností i závěrečnou vstřelenou brankou na starém Malšovickém stadionu. 

S některými spoluhráči tě tu pojí pevné přátelství. Kdo ti bude chybět nejvíc?
Nechci jmenovat, abych na někoho nezapomněl, ale hodně kluků mi bylo dost blízkých. V dnešní době ale není problém se domluvit a sejít se někde na pivku. To, že odcházím z Hradce, ještě neznamená, že se už neuvidíme. 

Chrupavka potřebuje více času

Ještě v předchozí sezóně jsi za Votroky válel na trávníku, pak však přišlo zranění, které tě vyřadilo ze hry. Co se přesně stalo?
Zastavilo mě zranění kolene, konkrétně defekt na chrupavce. Bylo to takové nešťastné. Já už poslední dva měsíce hrál a trénoval pod silnými prášky, čímž jsem si zranění stále zhoršoval. Já i doktoři jsme přitom měli za to, že je to pouze meniskus. S tím jsem byl i na první operaci v lednu roku 2022, jenže po dalších pěti týdnech jsem si doma bez bolesti nemohl ani sednout na židli. Zašel jsem tedy k jinému doktorovi a ten mi v březnu při operaci našel díru v chrupavce. Snažil jsem se, jak jen bylo možné, platil jsem si i soukromé rehabilitace a dělal všechno pro to, aby bylo koleno co nejdřív zdravé, jenže chrupavka se neobnovuje, a tak mi nezbývá nic jiného, než dát všemu více času. 

Jaké máš nyní plány do budoucna?
Musím začít normálně pracovat, ještě nemám nic jistého, ale věřím, že brzy bude jasno. Mimo to už si vydělávám psaním sportovních článků v lounském týdeníku. Mám vystudovanou vysokou školu se sportovním zaměřením. Věřím, že díky mým zkušenostem a vzdělání mohu některému fotbalovému klubu hodně nabídnout. Mým snem je vybudovat komplexní fotbalovou akademii. 

Přijedeš se podívat na otevření nové hradecké arény?
Určitě, už jsem klukům v kabině říkal, aby na mě po otevření stadionu mysleli (usmívá se).

Otto, ještě jednou moc děkujeme za vše, co jsi pro Votroky udělal. Do budoucna přejeme jen to nejlepší.
Díky moc, mějte se fajn.

Sdílej článek!

Nepřehlédněte

Aktuální zprávy

Autogramiáda k závěru sezóny! Votroci se s fanoušky setkají 27. května

Aktuální zprávy

Poslední krok k duelu o Evropu, Votroky čeká odveta s Teplicemi

Rozhovory

Taková utkání zvládáme díky týmovosti a soudržnosti, hlásí Matěj Koubek