Libore, gratulace nejen k výhře, ale také k protrhnutí tvé dlouhotrvající střelecké smůly. Jsi rád, že už je čekání na gól za tebou?

Jsem, vždyť v kabině padaly občas i nějaké vtípky, ony třeba budou pokračovat, ale zase že bych si z toho dělal nějak velkou hlavu, to ne. Já jsem gól mančaftu dlužil, cítil jsem to tak, o mne zas tolik nešlo. Hlavně proto jsem rád, že když už gól konečně přišel, znamená zisk tří bodů. Navíc jsme dostali slib dvou dnů volna v případě výhry, takže jsem i takto kabině pomohlJ .

Jak ten gól vlastně byl vstřelen? Byla tam skrumáž hráčů a z tribuny nebylo zcela zřejmé, co se přesně stalo.
Centr z rohu, Fanda Čech vrátil merunu před bránu, tam byla klasická trma-vrma, míč propadl ke mně a já jsem ho takovým „bekhendem“ poslal do sítě. Vlastně jen dorážka, gólmanovi to snad prošlo pod tělem, nebo mezi nohama, sám nevím přesně. Šťastný, ale taky důležitý gól, protože vítězný.

Byl to dnes hodně těžký špíl, není- liž pravda?
Moc těžký. Kluci vlašimští hráli výborně, hodně běhali, dobře kombinovali… Dlouho jsme nevěděli, jak na ně, co hrát. Šel jsem na hřiště, abych pomohl vyhrávat souboje a abychom mohli hru zjednodušit, což se podařilo a přineslo nám to i ovoce v podobě zisku tří bodů. Ale upřímně řečeno, soupeř dnes v zápase po většinu času tahal za delší konec pomyslného provazu a naše výhra je z kategorie šťastných.

Když Votroci vyrovnali, zdálo se, že hosty přetlačíme, ale ti se naopak po pár minutách rozehráli, zatlačili náš tým a měli i šance. Čím to, že jsme pustili soupeře po srovnání skóre do takového tlaku?
Je potřeba vidět, že jsme v těch minutách hráli hodně na riziko, vabank, chtěli jsme vyhrát, byli jsme prakticky tři útočníci, to samozřejmě umožnilo soupeři přečíslit nás při rychlých útocích. Dnes nám taktika vyšla, ale jak jsem říkal, lehké to nebylo.

Vrátím se ještě na začátek, k tvé brance. Kdy ji bude následovat další?
Brzy. Teď už to pojede. Můžete se spolehnout.