Karel Krejčík: Před startem jsem měl obavy, ale teď jsem spokojený

28. 11. 2019   |   František Řehounek, foto: Eva Šebová
První půlrok v ČFL má za sebou staronové hradecké béčko. Mladý tým je po podzimu ve středu tabulky – na osmém místě, trenér Karel Krejčík neskrývá spokojenost. „Před startem podzimu bych osmé místo a třiadvacet bodů bral jako odvážnou prognózu,“ usmívá se trenér B týmu.

Jak hodnotíte první půlrok svého týmu v ČFL?

Nemůžu být nespokojený. Před začátkem soutěže jsem měl trochu obavy, jak se podaří mladým hráčům vyrovnat se s přechodem z dorostů a juniorky na skutečný dospělý fotbal. Kdyby mi někdo před prvním zápasem řekl: Získáte třiadvacet bodů a budete osmí, bral bych to jako odvážnou prognózu. Dnes, když se ohlédnu za odehranými zápasy, naopak mě trošku mrzí, že na tom nejsme i lépe. Nepodařil se nám podle našich představ závěr podzimu, nějaký bod navíc jsme mohli získat. Výborně jsme zahráli třeba v Brozanech, vysokou kvalitu měla i některá naše domácí utkání. Celkové hodnocení první poloviny soutěže je tedy z mé strany pozitivní.

V čem byla naše největší síla, a kde nás naopak tlačí bota?

Pokud jsme hráli kombinačně, po zemi, s náběhy, dokázali jsme získat na hřišti převahu a vytvářeli si šance. Samozřejmě se trochu pereme s taktickou vyzrálost týmu a silou. Dobře to bylo vidět třeba při našem domácím utkání s Chlumcem nad Cidlinou. To je kvalitní mančaft, který dokázal v poháru vyřadit dva prvoligové týmy a nechybělo mnoho, aby ukončil cestu pohárem i Viktorii Plzeň. My jsme přitom chlumecké v prvním poločase jasně přehrávali. Ale když do druhé poloviny utkání zkušený soupeř změnil taktiku, začal hrát důraznější, silovější fotbal, neuměli jsme se s tím vyrovnat, najednou kluci vypadli z rytmu. To je právě o zkušenostech a nutné konfrontaci s tímto již dospělým stylem fotbalu.

V minulých letech současné B týmy hrály Juniorskou ligu. Jejich zařazení do ČFL tedy vítáte?

Jednoznačně. Pro mladé fotbalisty je důležité utkávat se nejen se svými vrstevníky. V Juniorské lize vlastně hráli pořád proti hráčům, kteří byli jejich soupeři třeba už od žáků. Nyní se střetneme s různými styly – je v tom více síly, nastupují proti nám často zkušení borci ošlehaní první či druhou ligou a to našim mladým hráčům v jejich fotbalovém růstu jednoznačně prospívá. V naší skupině je sice osm B týmů, ale hned pět z nich patří prvoligistům. Takže kvalita jejich kádrů je dobrá. Hodně ostatních soupeřů je z okolí Prahy a Mladé Boleslavi, mají ve svých středech hráče, kteří absolvují přípravné období s prvním týmem, klub je pošle do ČFL na hostování... Ti fotbal také umějí. A to vše je pro nás dobře. Těžký soupeř, náročné zápasy, to je přesně to, co náš B tým potřebuje a v ČFL to má.

Jak byste svůj tým charakterizoval?

Máme mladý kolektiv, jsou tam hráči ročníku 1999, 2000, tedy takové, které se dospělý fotbal učí. Přechod z dorostu či juniorky do ČFL není pro kluky nic snadného. Navíc v Hradci jsme vždy, už od žákovských týmů, připravovali hráče na technický fotbal, historicky to zde platí jako určité poznávací znamení Votroků. Ale po přechodu na mužský fotbal je nezbytné přidat na síle, zdravé tvrdosti, důrazu v soubojích – a to nejen v poli, ale hlavně ve vápnech, protože tam se rozhoduje o výsledku. To jsou tedy také logicky věci, na kterých se snažíme s kádrem pracovat a kde vidím možnost dalšího zlepšení projevu celého týmu i hry jednotlivců. Pokud budeme důraznější v obou velkých vápnech, budeme dostávat méně branek, a naopak si více příležitostí ke skórování připravíme. Je to jedna z věcí, na kterých budeme v zimní přípravě hodně pracovat.

Vaši hráči v drtivé většině studují, popřípadě mají civilní zaměstnání. Jak se vám daří plnit tréninkový plán, jak jste spokojený s morálkou týmu, pokud jde o tréninkovou docházku?

I když to pro některé kluky není snadné, mohu tým pochválit. Trénujeme tak, jak si naplánujeme a účast na trénincích je velmi dobrá. Pokud někteří kluci měli časové kolize, dělali jsme pro ně i ranní tréninky od sedmi hodin. Vědí, že je to pro ně, pro jejich fotbalový růst, a přistupují k tomu opravdu dobře. Od klubu máme vytvořeny perfektní podmínky pro trénování. V létě jsme měli možnost týdenního soustředění, které nám určitě pomohlo, a teď v zimní přípravě nás čeká další soustředění, za což jsem velmi rád. Je možnost trénovat třífázově, rehabilitovat. Práce je před námi hodně, ale právě díky přístupu hráčů a klubem vytvořeným podmínkám věřím, že vše zvládneme.

Před sezonou jste dostal nového hrajícího asistenta Marka Plašila. Jak po půlroční spolupráci tento krok hodnotíte?

S Markem jsem nadmíru spokojený a myslím si, že se klub tímto rozhodnutím trefil do černého. I s výhledem do budoucnosti. Marka práce baví, některé tréninky sám připravuje a jsou kvalitní, zúročuje v nich své obrovské hráčské zkušenosti. To, že je pak s hráči na hřišti, že může z pozice stopera tým koučovat, je pro mladé kluky samozřejmě velká výhoda. Příkladem jde nejen svými fotbalovými výkony, ale i přístupem – pokorným, a přitom vysoce profesionálním. Je to základní stavební kámen sestavy, o čemž svědčí to, že odehrál všechny zápasy. A to i tehdy, když měl drobný zdravotní problém. Můžu mu opravdu jen poděkovat a přát si, aby tak jako on přistupovali k fotbalu všichni Votroci.

Pokud jste Máru Plašila jmenoval jako jeden ze stavebních kamenů týmu, koho dalšího považujete za pilíře béčka?

Pokud vynechám Plášu a budu uvažovat o třech nejlepších hráčích, jména se v průběhu podzimu budou střídat. Jsou to mladí borci a mají výkonnostní výkyvy. Pokud to vezmu od zadních pozic, celkem spolehlivě chytali oba gólmani, tedy Jakub Brát a Ondra Mach. V defenzivě byl důležitý kapitán týmu Honza Vobejda, který nám při několika utkáních pro zranění chyběl, a bylo to znát. Dobré zápasy měli Honza Kadlec a Pepa Locker, kteří mají možnost vedle Pláši fotbalově růst. V ofenzivě jsem spokojený s Honzou Mahrem, s Dominikem Bičištěm, svůj talent potvrzoval Denny Samko. Víc jsem čekal od Marka Rajnocha, kterého brzdily zdravotní potíže před sezonou, pak se lepšil, dostal se do dobré formy a zase přišly další problémy. Toho je velká škoda, je to velmi talentovaný hráč, střelec, a pokud by ty jeho potíže nebyly, určitě by nám dokázal hodně pomoci. A nemůžu nezmínit to, že nám někdy přišli pomoct hráči z A týmu, kteří za nás většinou odehráli dobré party a pomohli nám i tím, že zvyšovali konkurenci v týmu.

Marek Rajnoch a Denny Samko dostali možnost zahrát si v MOL Cupu za A tým a rozhodně se na hřišti pražské Admiry neztratili. Budete někoho ze svého kádru doporučovat do zimní přípravy Zdenku Frťalovi?

Já je nemusím doporučovat. Každé pondělí se s trenérem A týmu a se sportovním ředitelem setkáváme, informace si předáváme průběžně. Navíc členové realizačního týmu áčka Ondra Prášil a Tomáš Poštulka na naše zápasy chodí a výkony jednotlivých hráčů sledují, znají jejich přednosti a nedostatky. Já svým svěřencům samozřejmě přeji postup na vyšší fotbalový stupínek, ale záleží hlavně na nich, na jejich výkonech. Pokud jde o vystoupení Samka a Rajnocha v poháru, to samozřejmě pomohlo nejen jim, ale i nám trenérům. Viděli, že poctivou prací v béčku mají možnost oslovit trenéra Frťalu. Byl to pro celý tým pozitivní signál, umocněný nakonec ještě tím, že Samko i Rajnoch se svými výkony mezi zkušenějšími spoluhráči neztratili.

Pokud se teď podíváme opačným směrem, máte už představu o tom, kdo by mohl z dorostu přejít do béčka?

To je opět na širší diskuzi v rámci klubu, ale osobně vidím nasazování mladých hráčů do B týmu jako prospěšné. Ve světě ti nejtalentovanější hrají jako náctiletí i za špičkové kluby. Já jsem ve své kariéře ale zažil snad jen Luboše Kubíka, který už v šestnácti přešel z dorostu do A týmu. Bylo zde v Hradci mnoho vynikajících fotbalistů, ale šli postupnou cestou. Tedy mladší dorost, starší dorost, béčko, áčko. Záleží na talentu, oddanosti fotbalu a přístupu k němu, ale také na fyzických předpokladech každého hráče. Není dobré ho brzdit, ale také není dobré přechod uspěchat a riskovat třeba zranění. Pokud jde o konkrétní dorostence, v kádru jsou určitě zajímaví hráči jako Kosař, Kejř, Donát. Jsou reprezentanti, jejich výkonnost je dlouhodobě dobrá a možná by jim posun do béčka prospěl. Hradec vždy spoléhal na svou mládežnickou základnu a já jsem přesvědčený, že drtivá většina nejlepších hráčů v černobílém dresu prošla naší mládeží. Jména jako Pilař, Holub, Frýda, Lokvenc a mnozí další, mi v tom snad dávají za pravdu. Naší snahou je připravit hráče při přechodu z dorostu pro A tým tak, aby náš klub i v budoucnu byl právem považován za klub s výbornou mládežnickou základnou.

Sdílej článek!

Nepřehlédněte

Aktuální zprávy

Lvíčata hrála v Malšovické aréně před rekordní návštěvou

Aktuální zprávy

Votroci se vrací do Malšovické arény, v neděli přivítají Karvinou

Mládež - reportáž

Dorost složil Admiru 3:0. Hattrickem se blýskl Binar

×
Dnes v 16:30 | B tým
TJ Sokol Živanice
FC Hradec Králové B