Jakub Kosař: Být v áčku je obrovská motivace

26. 1. 2020   |   FC Hradec Králové
Mezi staršími spoluhráči občas působí jako nesmělý studentík, o to větší úsilí však záložník Jakub Kosař věnuje tomu, aby se v jejich společnosti udržel. „Do A týmu jsem chtěl už dlouho a byl bych strašně rád, kdybych v něm zůstal. Každopádně se o to poperu,“ slibuje.

Jak vnímáš to, že jsi v přípravě A týmu vydržel až na soustředění?

Beru to jako velkou šanci, hlavně jako motivaci. Chci se ukázat v dobrém světle a udržet se tady.

Je to pro tebe první příprava s áčkem. Co si z ní zatím bereš za poznatky?

Hlavně to, že moje fyzička není taková, jaká by měla být. To je oproti klukům v áčku můj největší nedostatek.

Zapadl jsi do týmu?

Je to čím dál lepší – asi tak bych to řekl.

Ujal se tě někdo ze starších? Radí ti?

Třeba po posledním zápase proti béčku Sparty za mnou přišel Oťas a řekl mi, co bych měl zlepšit.

Pomohlo ti v adaptaci to, že mladíků do přípravy áčka naskočilo víc?

Určitě. Ze začátku, když jsem přišel do šatny, vůbec jsem nekomunikoval s ostatními. Postupem času jsem začal hodně vycházet s Erikem Prekopem. Pro začátek bylo lepší, že nás bylo víc. Když se teď kádr zúžil, pořád tady mám stejně starého Fíru.

Je všechno, co prožíváš, velká změna oproti dorostu?

Určitě. Hlavně v rychlosti – všechno je mnohem rychlejší, soupeři jsou důraznější...

Zatím jsi nastoupil do dvou zápasů: proti Varnsdorfu a proti Spartě B. Připadalo mi, že v tom druhém už jsi byl víc ve své kůži, je to tak?

Ano. S Varnsdorfem jsem nevěděl, co mám čekat, a ukázalo se to, co jsem předpokládal – že to nebude procházka růžovým sadem. V tom zápase mě hlavně hodně překvapila rychlost. Se Spartou už jsem to čekal, byl jsem připravenější a myslím, že ten zápas jsem zvládl mnohem lépe.

Jak zvládáš objemy běhů na kondičním soustředění?

Soustředění je pro mě velmi náročné. Jak jsem říkal, moje fyzička není na takové úrovni jako u kluků v áčku. Když máme běhy, dobíhám tak deset metrů za nimi. Ale snažím se!

A túra na Sněžku?

Líbí se mi tady, je tady krásná krajina. Bylo to třiadvacet kilometrů, ale když máte kolem sebe lidi, se kterými si povídáte, uteče to. A tu vzdálenost jsem se vlastně stejně dozvěděl až na konci. Divil jsem se tomu, přišlo mi, že to bylo míň.

Jak si maluješ svůj osud po konci soustředění?

Chtěl bych se tady udržet. Do A týmu jsem chtěl už dlouho a byl bych strašně rád, kdyby se mi to povedlo. Každopádně se o to poperu. Kdyby to nevyšlo, nebral bych to jako zklamání, pořád je to pro mě zkušenost s dospělým fotbalem. Ukazuje mi to, na čem ještě musím pracovat. Budu to pilovat a věřím, že kdybych se do áčka nevešel, časem se vrátím zpátky. Ale věřím, že se udržím už letos.

Sdílej článek!

Nepřehlédněte

Aktuální zprávy

Moderní kamerový systém dohlíží na bezpečnost v Malšovické aréně

Aktuální zprávy

Předprodej lístků na zápas reprezentace se Severní Makedonií zahájen

Rozhovory

Z týmu je cítit síla a sebevědomí, hlásí Daniel Vašulín