Třiadvacetiletý Vlkanova patřil k výrazným aktérům nedělního klání. Příkladně bojoval, nabízel se, jeho úniky pořádně trápily sokolovskou obranu. Střelecký zápis na začátku druhého dějství tak byl odměnou za skvělý výkon.

Adame, jak bys popsal průběh první půle?
První poločas jsme hráli dobře, akorát jsme se ve finální fázi nedokázali prosadit střelecky. Především škoda slibných brejků. Sokolov toho moc neměl, povedla se jim jedna standardka. Jinak to hráli hodně odzadu.

Obrat nastal ve druhé části, kde se to zlomilo?
Do druhého poločasu jsme udělali jednu změnu v sestavě, ale chtěli jsme hrát v podstatě stejně. Soupeř nás nijak nepřehrával, měli jsme šance, pokračovali jsme v naší hře. Naštěstí se nám brzo podařilo vyrovnat, pak nás také dvakrát podržel Oťas při protiútocích Sokolova. Jinak nic dalšího neměli. Zaslouženě jsme uspěli.

Popiš svoji branku ze 48. minuty..
Honza Pázler šel ze strany, vystřelil, gólmanovi to trochu skočilo a vyrazil to jen nad sebe na malé vápno. Já jsem musel vyhrát souboj s obráncem, který to ale nestihl. Hlavou jsme to uklidil na druhou tyč. Tam už to nemohl chytit.

Zápas to byl důrazný, hodně soubojů, jak si to viděl?
O to sladší je vítězství, když to bolí a vyhraje se. Samozřejmě, kdybychom nedokázali urvat tři body, tak by to bolelo ještě o něco víc. Ale takhle je to v pohodě, máme všichni velkou radost.

Fotogalerie