Fanoušci v Hradci čekají na stadion už desítky let. Patříš mezi ty, kteří to těžce nesou?

Jasně že mezi ně patřím. Myslím, že stadion by byl vysvobozením nejen pro fanoušky. Beru to i z pozice hráče. Kdyby byl v Hradci stadion, zájem lidí by zase narostl. Strašně by pomohlo, kdyby zase na fotbal chodili, celý klub by dostal impulz. Teď je hodně lidí zklamaných, proto ani kluky nepřijdou podpořit. Měli bychom si taky uvědomit, že nic se neděje jen tak. Fanoušci by měli pomoct klukům teď, protože tohle je pro ně nejtěžší období – stadion není, jsou ve druhé lize... Je těžké držet si optimismus, ale všichni v hradeckém kraji by měli být silní, věřit a dělat všechno pro to, aby se stadion vybudoval. S tím všechno přijde, tomu věřím na sto procent.

Pamatuješ si stadion ještě se všemi tribunami. Jak se na něm hrálo?

Když jsem byl v Hradci, hrálo se mi tam dobře, protože to byl náš stadion, naše zázemí, všechno jsem tam znal. Na rovinu ale musím říct, že když jsem pak přijel do Hradce s Plzní, hodně hráčů se tam netěšilo. Takové stadiony bez kontaktu s fanoušky nemá žádný fotbalista rád. Já mám v paměti i pozitiva, protože jsem tam zažil hezké časy. Je ale jasné, že kdyby byl stadion, bylo by to ještě o něčem jiném. Kluci by cítilo podporu a věřím tomu, že by se Hradec neztratil ani v lize. Hrál by důstojnou roli.

Někteří fotbalisté, kteří prošli Hradcem, odhadují, že absence domácí atmosféry stojí tým třeba i deset bodů za sezonu. Souhlasíš?

Jasně že jo. Hráč hraje kvůli tomu, aby na něj přišlo co nejvíc lidí, podpora fanoušků hraje důležitou roli. Před nimi necháte na hřišti duši, a když máte vyprodaný stadion, body neztrácíte. I když se zápas vyvíjí špatně, před vyprodaným stadionem zmáčknete kohokoli – i toho nejlepšího. Kdyby měl Hradec stadion, byl by teď v první lize.

Byl ses podívat v poslední době na nějakém zápase?

Byl. Kdybych byl fanoušek a koukal na fotbal takhle z dálky, nelíbí se mi to. Dokážu se ale vcítit i do pozice hráče a vím, jak je těžké hrát před pár stovkami lidí. Je to podobné, jako když teď jedeme hrát ligový zápas do Příbrami – i tam mi vždycky připadá, že hra nemá vysokou úroveň. Když nejsou fanoušci, vypadá zápas špatně.

Potřebuje město jako Hradec stadion?

Určitě. Je potřeba dát nový impulz sportu v Hradci. Je to velké město, týká se to navíc celého kraje. Na fotbal by strašně rádi jezdili lidi i z dálky. Zažil jsem to v Plzni – taky se pohybovala mezi první a druhou ligou, najednou si to sedlo, přišel trenér, hráči, zrekonstruoval se stadion... Začalo to šlapat pod vedením lídra Pavla Horvátha, tým se dobře doplňoval, a najednou je Plzeň se Slavií a Spartou nejlepší klub u nás. Hradec se minimálně o tuhle akci pokusit může.

Proto ses zapojil do akce Votroci sobě? Co si o ní myslíš?

Když jsem si pročetl, o čem ta akce je, a pobavil se s kamarády z okolí klubu, neváhal jsem. Přeju si, aby tam stadion byl, tenhle nápad se mi líbil.

Pavel Krmaš říkal, že by ho hanba fackovala, kdyby se nezapojil. Vnímal jsi to stejně?

Ano, mám to stejně. Každý, kdo Hradcem prošel, tam stadion chce. Je super, že k tomu můžeme tímhle způsobem přispět. Věřím, že lidí, kteří si stadion obrovsky přejí, je opravdu hodně.

Místo na trávníku sis vybral z nějakého důvodu?

Ano. Když jsme postoupili do ligy a přijela Sparta, vyhráli jsme 2:1 a mně se podařilo dát vítězný gól. Vybral jsem si čtvereček zhruba v místě, odkud jsem tehdy střílel. A zase jsme u toho – kdyby byl stadion, lidi by přišli, protože by byli zvědaví. Nejen na zápasy se Spartou nebo se Slavií, chodili by na všechny.

A ty bys byl zvědavý? Kdyby byl v Hradci nový stadion, přemýšlel bys o návratu?

Stoprocentně! Tahle výzva by mě strašně lákala.

Všechny informace o akci VOTROCI SOBĚ najdete ZDE.