Co bude obnášet vaše pozice šéftrenéra dorostu?

Budu se starat o kategorie U19 až U16. Chceme s Alešem Čvančarou, šéftrenérem celého úseku mládeže, vytvořit dokonalé podmínky pro kluky, pro jejich rozvoj. A to nemluvím jen o sportovní stránce, ale i o psychické. Aby mohli růst v kvalitní hráče.

Co to konkrétně znamená?

Musíme zkvalitnit detaily, najít, co který hráč potřebuje pro svůj růst. K tomu je důležitá i mentální stránka – abychom dokázali každého zařadit a správně s ním pracovat, musíme vědět, z jakého pochází prostředí, jak na něj nejlépe působit. Chceme osobní karty hráčů, na kterých budou zanesené údaje týkající se motorické stránky i dalších věcí.

Hradec se pyšní dobrou prací s mládeží. Jak ji hodnotíte vy?

Hradec je pro mě v mládežnickém fotbalu špičkový klub. Proto je pro mě výzva, že tady budu pracovat na takové pozici. Těším se a doufám, že budu i po lidské stránce přínosem. Chci, aby to všechny trenéry bavilo a abychom to přenesli na kluky. Mým cílem je, aby mladí hráči v Hradci měli ještě lepší uplatnění v dospělém fotbale.

V čem je podle vás Hradec v práci s mládeží špičkový?

Určitě v kvalitě hráčů. Hradec má široký záběr, a díky tomu je tady u každé kategorie velké rozpětí kvality. V Jablonci jsme měli míň těch výjimečných – byl tam Ondra Mihálik, šest sedm dalších dobrých hráčů a ostatní takovou kvalitu neměli. Tady je dobrých patnáct až osmnáct v každé kategorii. Díky tomu se dá líp pracovat s kádrem, je v něm konkurence, kluci nemají jisté místo.

Kolik hráčů z dorostu by se podle vás mohlo v každé sezoně reálně zapojit do tréninku áčka?

To je složitá otázka. Čím líp budeme pracovat, tím by jich mělo být víc. A nemusejí se uplatnit jen v Hradci, můžou se chytit jinde – třeba Tomáš Holeš v Jablonci, Jarda Zelený, který se tam dostal přes Karvinou… Já říkám, že v malém klubu je dobré, když se dva hráči dostanou do přípravy a jeden začne postupně hrát. V klubu jako Hradec to vidím na dvojnásobek, do vrcholového fotbalu by se měli dostat čtyři, možná pět hráčů. Když to bude víc, bude to super.

Měl by Hradec stavět na odchovancích?

Jednoznačně. Druhá liga je na to dobrá soutěž, i když na samotné špici to je pro mladé kluky těžké. Dobrý je nějaký přechodový článek – třeba juniorka nebo zajímavá třetí liga, kde se můžou rozvíjet a po roce dvou se vrátit jako hotoví fotbalisté.

Pojďme trochu představit vás osobně. Co máte v trenérské kariéře za sebou?

Mám třiadvacetiletou trenérskou praxi u mládeže. Začínal jsem v Mladé Boleslavi, kde jsem jako starší dorostenec trénoval přípravky. Postupně jsem se tam posunul na pozici trenéra SpSM, pak jsem působil jako šéftrenér mládeže v České Lípě, potom jsem se přesunul do Jablonce a tam jsem pracoval sedm let na pozici šéfa sportovního centra a šéftrenéra přípravek. Poslední tři roky jsem trochu zvolnil a věnoval jsem se jen mladší kategorii, kde jsem měl syna.

Angažujete se i v malém fotbale, že ano?

Ano, souběžně jsem rozjel druhou kariéru, před šesti lety jsem se stal asistentem trenéra reprezentace. Vrcholem pro mě bylo, že jsme se stali v Tunisku mistry světa. To byl můj úspěch u dospělého fotbalu, i když malého. V srpnu ještě absolvuju mistrovství Evropy v Kyjevě, kde bych se chtěl s kluky rozloučit a uzavřít kariéru u malého fotbalu, abych se mohl naplno věnovat práci tady v Hradci.