Marek Kulič: Kluci si ověřili, že náročný fotbal funguje

13. 9. 2018   |   FC Hradec Králové
Hradecká devatenáctka má za sebou prvních pět zápasů sezony a její hlavní trenér Marek Kulič neskrývá spokojenost. Po dvou prohrách se jeho svěřenci dokázali odrazit k vítězstvím nad silnými soupeři Spartou a Slováckem. „Kluci si ověřili, že v našem stylu se musí makat, je náročný, ale funguje,“ říká trenér nejstaršího dorosteneckého týmu Votroků.

Devatenáctka má za sebou pět zápasů, z nich třikrát zvítězila a dvakrát prohrála. Jaký to je vstup do sezony?

Myslím, že můžeme být spokojení. Jen se nám trochu přehodilo to, co jsme od zápasů očekávali. Nikdo z nás si nemyslel, že vyloupíme Spartu, na druhou stranu jsme nečekali, že ztratíme body jinde. Takže jsme zažili příjemné překvapení i zklamání. Na druhou stranu, doma jsme prohráli s Karvinou, která je třetí a má deset bodů. Mají hodně kvalitní mančaft. Ten zápas nám nesedl celkově, neplnili jsme taktické pokyny, měli jsme roztažené hřiště. Ale Karviná překvapila asi všechny.

Proti Spartě jste zase předvedli výborný výkon, měli jste pasáže, kdy jste zápasu dominovali. To bylo příjemné překvapení, ne?

Byli jsme rádi, jasně. Sparta do té doby nedostala gól, my jsme jí dali tři. Naše hra byla velmi dobrá. U dorostenců bývá po hodech většinou průšvih a my jsme byli hlavně spokojení s tím, že jsme o týden později zvládli Slovácko. To nebylo vůbec jednoduché. Slovácko má takovou specifickou výstavbu hry, drží míč, ale kluci to zvládli. Bylo to těžké utkání.

Sparta i Slovácko mají silnou mládež. Vypovídá to, že jsme je porazili, o síle našeho dorostu?

Každopádně. Devatenáctky a sedmnáctky používají InStat, takže týmy jsou hodně přečtené. Bylo vidět, že soupeři přesně věděli, jak stavíme hru, to samé platí pro nás. Při zápase nám připadalo, že Slovácko hodně drží míč, ale když jsme se pak podívali na statistiky, zase takový rozdíl to nebyl. Skóre bylo 3:2, ale klidně mohlo být 7:3 nebo 7:4 pro nás.

Jaké jsou silné stránky našeho dorostu?

Tým. Týmový duch a výkon řadíme na první místo. Ten samozřejmě vyskočí, když jsou kvalitní individuální výkony, to není nic nového. Po porážkách s Karvinou a Budějovicemi jsme byli zvadlí, protože v letní přípravě jsme předváděli kvalitní týmovou práci, do puntíku kluci plnili, co po nich chceme. Už v prvním soutěžním zápase v Ostravě to nebylo podle našeho gusta, s Karvinou jsme byli strašně roztažení. V Budějovicích se to zlepšilo, druhou půli jsme hráli na jednu bránu, ale ještě nám to nepřineslo výsledek. Na Spartě se kluci vrátili k tomu, co jsme hráli v přípravě. Ověřili si, že když to budou plnit, budou hrát týmově, mluvit na sebe, budeme mít krátké hřiště, budou se zasouvat... Ten styl je náročný, musí se hodně makat, ale klukům se potvrdilo, že to funguje.

Rostou v týmu osobnosti, které byste pochválil?

Určitě, ale individuálně je vytahovat nechci. Každý ví, kdo je v devatenáctce. V těch ročnících jsou velké individuality, jejich schopnosti je potřeba skloubit.

Pojďme k vám osobně. S trénováním jste začal u mladších ročníků, teď rozjíždíte první celou sezonu v dorostu. Jak velký je to rozdíl?

Je to velký rozdíl. Už se dotýkáte dospělého fotbalu. U malých kluků jde hlavně o to, aby je to bavilo, aby hráli. Na výsledky se kašle. V devatenáctce už jsou výsledky důležité. Kluci, co přišli ze sedmnáctky, jsou překvapeni, když se moc nedostanou do hry. Bohužel, stejně jako v dospělém fotbale se střídají tři hráči, tak to je potřeba brát. Potkáváme se s týmy, které mají akademie a vynikající trenéry, takže i takticky je fotbal v téhle kategorii na výši. Jsem proto rád, že nám pomáhá šéftrenér Aleš Čvančara, který si prošel trénováním v Hradci, ve Spartě, v národním mužstvu... Hodně komunikujeme, leckdy si už v poločase říkáme, co funguje, a co ne.

Je trénování dorostu složitější i po psychologické stránce? Pracujete s hráči, kteří řeší maturitu, někdo přijímací zkoušky, vztahy...

Samozřejmě, kluci v tomhle věku mají starostí dost. Kdo neměl? Je to pořád stejné – děvčata, potíže ve škole, špatná parta... Když na někom poznám, že je nějaký problém, řešíme to individuálně. Doufám, že se nám to daří, ale je to těžké a běh na delší trať.

Je to škola i pro vás? Musíte hledat pozici mezi tátou a starším kamarádem?

Musí se to nějak vymezit. Nejde, aby vás přijali jako jednoho z nich, to je pak úplný průšvih. Vychytávám to, je to strašně komplikované.

Když jste začínal trenérskou kariéru, hodně vás chytla Coerverova metoda, která pracuje na individuálních dovednostech hráčů. Využijete ji i v dorostu?

Základy musejí kluci dostat dřív. Coerver je hlavně pro elévy, mladší žáky, aby se naučili ovládání míče, driblink, různé druhy kliček... V devatenáctce mají zafixované svoje kličky, je vidět, že získali i návyky ze sálového fotbalu, což není moc dobré. Šlapání na míč hráče zpomalí, to se pak těžko odbourává.

FC Hradec Králové rozjíždí spolupráci s Coerverem. To asi vítáte, že?

Super. To je fakt super. Když se to rozjede, bude to jen dobře. Hráči se od toho odrazí a budou na tom technicky dobře.

Říká se, že skok z dorostu do dospělého fotbalu je nejtěžší. Jak na něj kluky připravujete?

Jsme rádi, že tady je u áčka trenér Frťala, který si v reprezentační přestávce dva tři hráče vytáhne, aby si osahali trénink. Někteří chodí s áčkem trénovat jednou týdně i normálně, aby poznali, že je všechno rychlejší, tvrdší, v jiném tempu. Tahle spolupráce je moc dobrá. Přechod do dospělého fotbalu je strašně komplikovaný – někteří hráči jsou tady dominantní, pak přijdou mezi dospělé a zjistí, že v uvozovkách skoro nic neumějí. Jenom běhají bez míče, v soubojích dostanou naloženo...

Musíte je po návratu povzbuzovat, aby to nevzdávali?

Jsem rád, že si trenér vytáhl Fiňka, který vylétl jako raketa. Před rokem to byl Šípek. Ti hráči jsou neznámí, ale když je ostatní poznají a zjistí, jak na ně, může u nich přijít stagnace. Tam je potřeba, aby makali dál a ještě víc. Trenéři v tom musejí být citliví, aby hráče a jeho vývoj nezamáčkli.

V mládeži se od konce minulé sezony rozjela práce s výživou hráčů. Jak tenhle projekt vnímáte?

V kategorii do třinácti let mám syna a vidím to jako perfektní věc. Kdyby ti hráči díky tomuhle i jen malinko zjistili, jak se mají stravovat, je to ku prospěchu. I když někdo v patnácti skončí s fotbalem, bude mít získané vědomosti o stravě jako plus do života. Stávalo se nám, že hodně kluků nesnídalo, měli slabé svačiny. Teď si všechno zapisují, a i když někteří rodiče jsou z toho nervózní, není z čeho. Je otázka chvilky zapsat si jídlo, hlavní je nelhat a dodržovat to. Těším se, až za tři měsíce uvidíme změny. Logicky by se to mělo zlepšit, pokud budou dodržovat, co mají. Bude dobré, že hráči nebudou tolik zranění, budou mít pevné kosti a budou se vytahovat. O Hradci se pořád říká, že zdejší fotbalisté jsou malinkatí, tak snad trochu vyrostou.

Sdílej článek!

Nepřehlédněte

Preview

Zdenko Frťala: Na Žižkovu začíná být znát spolupráce se Slavií

Tisková zpráva

Víkendový program Votroků

Tisková zpráva

Při zápase proti Žižkovu proběhne představení nového partnera - MAXITIP

×
Odehráno v 13:15 | U17
FC Hradec Králové
FC Viktoria Plzeň