Jakub Šípek: Chceme se rozloučit s fanoušky výhrou

23. 5. 2019   |   FC Hradec Králové
V sobotu čeká Votroky poslední utkání sezony proti Táborsku a je pravděpodobné, že v útoku budou domácí opět spoléhat na Jakuba Šípka. „Chceme se s našimi fanoušky rozloučit dobrým výkonem a výhrou,“ říká odchovanec, který se po návratu z hostování v Chrudimi během jara vyprofiloval na ofenzivní jedničku.

Jaká je atmosféra v kabině před zápasem s Táborskem?

Teď už dobrá. Po derby, když bylo jasné, že se do baráže nedostaneme, to bylo horší. Řekli jsme si ale, že tahle sezona nebyla vůbec špatná. Nebudeme ji brát tak, jako že se něco nepovedlo. Některé zápasy nám nevyšly, ale to se může stát. Do posledního zápasu půjdeme na sto procent.

Takže nebude hrát roli, že už nám z pohledu tabulky o nic nejde?

Ne, vůbec. Nechceme ho odevzdat nebo vypustit, víme, že by se nám to vrátilo. V kabině není nikdo, kdo by neodevzdal sto procent. Můžeme se rozloučit s fanoušky a chceme to udělat dobrým výkonem a výhrou.

Proti Táborsku jsi na podzim nastoupil ještě za Chrudim. Co nás čeká?

Pamatuju si, že s Chrudimí jsme tam vyhráli zaslouženě. Pustili jsme je jen k jedné šanci, v níž trefili tyčku. Nám sudí neuznal gól, i když jsem přesvědčený, že balon už byl za čárou. Dokázali jsme s nimi hrát kombinační fotbal a přehráli jsme je. I s Hradcem by to mělo být podobné.

Jsme na konci jara, během kterého ses probojoval do sestavy. Jak ho hodnotíš?

Když jsem se vrátil z hostování, myslím, že zimní příprava se mi povedla. Byl jsem sám spokojený. Pak jsem chodil do zápasů v jejich průběhu a střídal jsem dobré výkony se špatnými. Nebylo to ono. Když jsem dostal od trenéra šanci v útoku, sedlo mi to a hned jsem dal nějaký gól. Ke konci sezony jsem asi nepodával špatné výkony, když mě trenér stavěl dál. Nerad hodnotím sám sebe – dřív jsem to dělal, ale pak jsem slyšel jinačí názory. Nechám to na trenérech, každopádně jsem rád, že jsem se prosadil i gólově a pomohl k bodům.

Přenést formu z podzimu a zimní přípravy do jara se nám celkově nepovedlo tak, jak bychom si představovali. Byl to i tvůj případ, že?

V přípravě na nás nebyl žádný tlak. Šli jsme do zápasu s tím, že když se prohraje, jede se dál, čekají nás další tréninky. V soutěži jsme dvakrát za sebou ztratili a viděli jsme, jak se na nás dotahují týmy za námi. Každý říkal, že ani během sezony tlak necítí, ale myslím, že podvědomě tam byl. Podívali jsme se na tabulku a viděli jsme, že když ještě ztratíme, můžou se soupeři o to víc přiblížit. U mě osobně, když jsem poprvé nastoupil od začátku ve Vlašimi, byl jsem přemotivovaný. Až moc jsem se chtěl ukázat a podal jsem možná nejhorší výkon na jaře.

Co tě nakoplo?

To, že mi trenér řekl, že takový zápas se může stát a že mě nezatracuje. Ukázalo mi to, že mám pořád šanci, že tenhle zápas nerozhodl o tom, že bych do konce sezony byl náhradníkem. Na tréninku se snažím pracovat pořád na sto procent a šance opravdu přišla. I díky tomu, že se nám nedařilo dávat góly. Možná jsem byl poslední varianta do útoku, ale jsem rád, že jsem potvrdil, že to byl dobrý tah.

Bereš to i jako motivaci do letní přípravy? Konkurenci v útoku nijak zvlášť početnou nemáme.

Myslím, že trenér už se mnou nebude tolik počítat do zálohy. Asi jsem mu ukázal, že útok je pro mě lepší, že tam týmu pomůžu víc. Samozřejmě záleží na něm – jestli mě dá do zálohy, budu se snažit odmakat to tam na sto procent, ale uvnitř trochu doufám v útok.

V čem je pro tebe největší rozdíl mezi těmito dvěma rolemi?

V záloze jsem nikdy moc nehrál, odmala jsem byl útočník. V přípravě jsem nastoupil v záloze a dařilo se, dával jsem góly. Ve Vlašimi už jsem se dostal pod tlak, nevyšly mi první tři balony v zápase a už se to vezlo. V útoku vím, kde se mám správně pohybovat, kdy musím zabrat, kdy si můžu odpočinout. Možná v tomhle je největší rozdíl.

Když ses v zimě vrátil z hostování v Chrudimi, mluvil jsi o tom, že ti pomohlo. V čem nejvíc?

V tom, že mi ukázalo, jak jsem pracoval předtím. Bylo to lehké – udělal jsem, co jsem měl udělat, ale nic navíc. V Chrudimi jsem pochopil, že nestačí odtrénovat a odejít. Teď občas zůstanu po tréninku nebo dělám věci navíc ve volném čase. Takhle by to mělo být.

Je obecně pro odchovance prospěšné změnit prostředí a poznat něco jiného?

Myslím, že se to musí brát i tak, jak ten člověk pracuje. Já jsem musel jít pryč, aby mi to otevřelo oči. Na Chrudim nemůžu říct jediné křivé slovo. Byla to parta, rodina – i to mi pomohlo. Nebyly tam individuality, všichni táhli za jeden provaz. Přišel jsem tam a za týden jsem se cítil, jako bych tam už byl rok. Pro nás, mladé kluky, kteří tady nedostávají tolik šancí, je super změnit na půl roku působiště. Může nám to ukázat, že tady se nemáme tak špatně, jak si třeba myslíme.

Sdílej článek!

Nepřehlédněte

Aktuální zprávy

Lvíčata hrála v Malšovické aréně před rekordní návštěvou

Aktuální zprávy

Votroci se vrací do Malšovické arény, v neděli přivítají Karvinou

Mládež - reportáž

Dorost složil Admiru 3:0. Hattrickem se blýskl Binar