Jak s ubíhajícími lety snášíš přípravy na sezonu?

S přibývajícím věkem hůř a hůř, to je jasné. To platí pro každého. Ale řekl bych, že jsem na tom dobře – to jsi viděl i ty. Těžím z toho, že jsem kdysi byl ve Slavii nejvíc naběhaný. Zranění mi něco vzala, ale fyzičku jsem měl dobrou vždycky.

Cítíš se tohle léto líp než dřív? Na začátku přípravy jste běhali jo-jo test a patřil jsi mezi nejlepší.

Asi ano. U jo-jo testu jde hlavně o to, jestli cítím koleno, nebo ne. Když mě bolí, tahám ho a není to dobré. Tohle léto mě koleno bolí míň a myslím, že to vidí i trenér. Snad bude ode mě nadcházející sezona povedenější než minulá. Teď už vím, co si můžu dovolit a co ne, v přípravě se hlídám. V mistrovských zápasech se samozřejmě hlídat nemůžu a nebudu.

Občas míváš jiné tréninky než ostatní. To vychází z tvého rozhodnutí? Říkáš trenérovi, kdy se necítíš?

Teď to tak máme nastavené, protože svoje tělo znám. Na začátku jsem to s ním měl těžší, protože chtěl, aby všichni odtrénovali všechno. Já jsem všechno odtrénoval, ale pak jsem se třeba necítil dobře v zápasech. Trenér už to taky ví, a když máme v týdnu dva dvoufázové tréninky, jednou je odtrénuju naplno a druhý den jdu místo jednoho třeba na kolo nebo do posilovny. Vím, že když mě bude dva dny bolet koleno a zbytečně ho budu tahat, třeba týden se z toho dostávám. Takhle jsem i další dny v pohodě.

Zdenko Frťala je náročný trenér. Trvalo dlouho, než ses s ním na tomhle režimu domluvil?

Trvalo. Navíc jsem nebyl takový, že bych za ním šel hned. Mluvil jsem s ním o tom, až když to už opravdu nešlo, a myslím, že už to možná bylo pozdě. Bylo to vzájemné – trenér dbá na to, aby všichni trénovali, ale zase je rozumný a ví, že když si jeden trénink udělám jiný, vrátím mu to v zápasech. Od téhle přípravy už je to jiné, řekl bych, že lepší. Samozřejmě vím, že když budu s někým stejně dobrý, on radši dá do sestavy toho, kdo absolvoval všechno.

Tím jsi naťukl svou pozici v týmu. Jak ji teď vnímáš i s ohledem na to, jak se zase mužstvo omladilo?

Vnímám ji tak, že patřím k těm starším... Chtěl bych hrát. Nejsem takový, že bych to tady chtěl dokopat a nebude mi vadit, když nebudu v základu. Myslím si, že na základní sestavu mám. Záleží samozřejmě na trenérovi a chápu, že mladší hráči jsou pro budoucnost perspektivnější. Taky vím, že kdybych naskočil v závěru zápasu, uměl bych prodat zkušenosti – podržet míč, zvládnout poslední minuty herně... O tomhle asi trenér taky přemýšlí, i když se mi to nebude líbit, protože bych radši hrál v základu. Do ligy bych týmu mohl pomoct, nejvyšší soutěž by pro mě asi byla složitější. Ale myslím, že jsem důležitý i v tom, že předávám zkušenosti, povídám si s mladšími hráči. Ta pozice není tak viditelná, ale podle mě důležitá je. Trenér to tak snad taky vidí – kdyby ne, nebyl bych tady.

Zdenko Frťala je třetí nebo čtvrtý trenér, který mluví o tom, že týmu chybí lídr. S tím, že v áčku skončil Marek Plašil a Jiří Janoušek, je tahle role logicky výrazněji mířená na tebe...

Je nepříjemné, když patříte ke starším a slyšíte tak dlouho, že hledáme lídra. Myslím, že na podzim jsem lídrem byl i na hřišti – na jaře už tolik ne, nehráli jsme dobře. Někdo se jako vůdčí postava narodí a je jí, ať se daří, nebo ne. Já bych řekl, že jsem takový tichý lídr. Snažím se o atmosféru, dělám si srandu z mladých, oni si dělají ze mě. Možná že některý starší hráč by to nedovolil, nevím, jestli to je dobře, nebo ne. Na nikoho neřvu, to všichni víme. Takový lídr, jaký se tady hledá, nejsem, ale myslím, že tu roli plním trochu jinak.

Předáváš zkušenosti o to víc, když na začátku přípravy přišlo do mužstva pět kluků z dorostu?

Necítím se starší, ale samozřejmě vidím, že přicházejí mladší a mladší. Na druhou stranu mi roste sebevědomí, když vidím, že přicházejí mladí a já s nimi stíhám nebo jsem fyzicky lepší. Je dobře, že přicházejí, mám mladé hráče rád. Někdy mě překvapí, když vidím, co už dokážou. Doufám, že to, jak v přípravě ukazují svou šikovnost, přenesou i do mistrovských zápasů. Snad někdo z nich vylétne.

V jakém směru se s nimi bavíš? Bereš si je stranou, radíš jim, co jíst, jak se o sebe starat?

Spíš jim radím v konkrétních situacích na tréninku. Když třeba Fíra přejede někoho staršího, pochválím ho za to, řeknu mu, že takhle by se měl chovat v zápasech, ale že by se měl jít omluvit. Se Soukym se hodně bavím o tom, kdy se má kam nabídnout, říkám mu, ať se neschovává. S Dolim se spíš poznáváme. Jsou to malé rady – ne že bych za nimi každý den chodil. Musím vidět, že to berou, že o moje rady stojí.

A stojí o ně?

Souky určitě. To je příklad mladého, který má úctu a respekt, i když nás na tréninku nešetří. To je dobře. Fíra je trochu svůj, ale taky mě v tomhle překvapil. Když mu něco říkám, je vidět, že poslouchá. Hodně jsem se bavil i s Fíňou, tomu jsem radil, že na pravém beku musí působit sebevědomě, i když se tak necítí. Nejvíc si povídám se Soukym, líbí se mi, jak se hraje, a ve středu pole jsem něco odehrál. Tam jsem se na podzim hodně bavil i s Robem, se kterým jsem tam nastupoval.

Narazil jsi na to, že kdyby trenér necítil, že tohle můžeš týmu dát, nebyl bys tady. Na jaře jsi jednou nohou na odchodu byl, ne? Otevírala se pro tebe možnost jít do béčka Slavie...

Do béčka Slavie jsem mohl jít hned po podzimu, ale tehdy jsem řekl ne, protože jsem cítil, že bychom tady mohli mít na ligu. Odmítl i Michal Švec, tak si Slavia do středu hřiště pořídila Podrazkého. Na jaře se to otevřelo ještě jednou, když jsme s Hradcem neměli výsledky, nastala taková situace, že jsme se trochu nepohodli s Jirkou Sabou. Známe se dlouho, ještě jsme proti sobě hráli, ale asi jsem si částečně zasloužil, že mi vynadal. Pak jsme si to vyříkali s tím, že to k fotbalu patří, jako když se pohádají dva spoluhráči. Trenér řekl, že mě chce, což pro mě bylo příjemné překvapení. Nějaké jiné nabídky z druhé ligy jsem měl, ale pořád jsem cítil, že Hradec je víc. Bylo pro mě velké lákadlo prodloužit tady smlouvu. Doufám, že týmu pomůžu.

Na jakém místě? V přípravě zase nastupuješ na pravém beku.

Já doufám, že právě na pravém beku. Hraje se mi tam dobře. Než přišel Zdenko Frťala, myslím, že jsem na té pozici odehrál sezonu dobře. Konkurence tam je, ale ta je všude. Nechám to na trenérovi, ale nechci být tím, kdo bude sedět na lavici a bude si tam povídat s mladými. Na to, abych hrál v základu, mám.

Jaký máš teď pocit z týmu? Za poslední rok se hodně změnil.

Odešli starší, to je vidět. Na druhou stranu přišel Zbroža, který v sobě vůdčí schopnosti má. Hodně mluví, snad to přenese i na ostatní. Přišel Erik Prekop, který je mladý, ale působí hodně zkušeně. Tým bude silný. Byli jsme i v minulé sezoně, ale na jaře na nás sedla herní krize. Ta přijde i v nadcházející sezoně, ale doufám, že bude menší a že budeme hrát nahoře.