Jiří Kateřiňák: Mám rád balon, styl trenéra Frťaly mi sedí

11. 1. 2019   |   FC Hradec Králové
Přestup do Hradce Králové bere tak trochu jako návrat domů. Jiří Kateřiňák, který je před podpisem smlouvy mezi Votroky, pochází z Kopidlna, domů to tedy z Hradce má kousek. „Kladu si jen ty nejvyšší cíle. Prosadit se do základní sestavy a hrát o co nejvyšší příčky,“ říká hbitý záložník.

Jak se seběhl tvůj příchod do Hradce?

To čekání, než se to uzavřelo, pro mě bylo strašně dlouhé. Jako by to trvalo půl roku, přitom to byl měsíc. Jsem rád, že už se to dotahuje do zdárného konce.

Co si od angažmá Pod Lízátky slibuješ?

Dávám si jen nejvyšší cíle. Chci se prosadit do základní sestavy, to je samozřejmost. A s týmem bych chtěl bojovat o nejvyšší příčky – to je pro mě první místo a přímý postup do ligy, přinejmenším bych chtěl hrát baráž.

V Mladé Boleslavi jsi toho víc odehrál v juniorce, dařilo se ti na hostováních v Ústí nad Labem a v Třinci. Slibuješ si od Hradce, že stabilizuješ kariéru?

Určitě. Hostování mi hodně dala, myslím, že jsem byl připravený na ligu. Hlavně v Třinci to bylo příjemné, byli jsme půlmistři ligy. I v Ústí jsme hráli zajímavý fotbal, i když se tolik nedařilo výsledkově. Bohužel se to nakonec v Boleslavi vyvinulo tak, že jsem nenastupoval. Byl jsem tam rok, něco málo jsem odehrál, ale sám jsem čekal víc. Proto přišel tenhle krok.

Jak vnímáš Hradec?

Z dlouhodobého hlediska jako ligový tým. Patří tam.

Máš za sebou několik tréninků a jeden poločas zápasu. Jak jsi stihl poznat tým? S několika kluky ses znal už z minulosti, že?

Ano, znal jsem Michala Leibla, který přišel chvilku přede mnou. A taky Otta Urmu, oba z Ústí, kde jsem působil a mám tam kamarády. Sice ne osobně, ale ze hřiště znám Filipa Zorvana – s tím jsme se hodně potkávali. Za tu chvíli, co tady jsem, na mě všechno působí strašně lidsky a příjemně. Nechci to zakřiknout, ale cítím se tady výborně. Všechno je zatím super.

Co od tebe můžou fanoušci čekat? Jak by ses charakterizoval jako fotbalista?

Mám hodně rád balon. Někdy až moc, ale na tom pracuju. Snažím se pořád hrát, jsem konstruktivní. Kopu standardky, do všeho se motám.

Bude ti sedět styl, jaký po mužstvu chce Zdenko Frťala?

Jsem s tím naprosto ztotožněný. Je to hodně zajímavý, líbivý styl. Chce po nás věci, které jsou pro fotbalistu to nejlepší – pro mě jako hráče, který má rád balon, je to skvělé.

Jakou roli pro tebe hraje to, že pocházíš z tohoto regionu?

Je to příjemné. Mám to kousek domů do Kopidlna, dřív tady hrál můj strejda. Tenhle kraj znám, nejdu do ničeho nového. To je vždycky lepší.

Ve svém prvním poločase v hradeckém dresu proti Příbrami jsi neproměnil penaltu. To bylo proto, že jsi nechtěl platit do kasy?

Přesně z toho důvodu jsem to udělal. (směje se) Ne, vážně – počkal jsem si, viděl jsem, že Švenger skočil, tak jsem to chtěl kopnout doprostřed. Jenže míč mi sjel a trefil jsem gólmana.

Mimochodem, při zápase jsme si všimli, že nosíš extrémně malé chrániče na holeních. Nebojíš se zranění?

Ne, jsem na to zvyklý. Mám malé chrániče, a ještě je nosím posunuté na stranu. Nevěřím tomu, že by mě větší chrániče nějak zachránily. Akorát bych díky nim měl míň odřenou nohu.

Sdílej článek!

Nepřehlédněte

Preview

Základní část jde do finále. Votroci vyrazí do Liberce

Aktuální zprávy

Program otevřeného tréninku pro školy a veřejnost

Aktuální zprávy

Víkendový program Votroků