Čekal jsem, že zápas s Bohemians 1905 bude pro hradecké fotbalisty daleko náročnější než předchozí duel se Spartou. Nejen fotbalová pravda totiž říká, že skromný a poctivý dříč je o poznání těžší protivník než namistrovaný mistr. Ukázalo se, že kouč „klokanů“ Hoftych věnoval, na rozdíl od letenského šéftrenéra Chovance, mnohem více času „studování“ hry „votroků“.

V pondělí tak hradeckému týmu čelil takticky i fyzicky dobře připravený soupeř. Navíc se Hradečtí museli vyrovnat s patřičnou dávkou agresivity. Své by o tom mohl vyprávět rychlonohý Pilař po tvrdých zákrocích Lukáše či Nešpora.

Nechci tady spekulovat o tom, jestli remíza (1:1) byla spravedlivá nebo zda je škoda, že Východočeši nejsou první v tabulce, kam se mohli v případě vítězství dostat.

Přínos tohoto zápasu pro hradecký celek spatřuji jinde. A to v cenných zkušenostech a poznatcích, co je třeba zlepšovat. Například: jak rychle zformovat defenzivu po ztrátě míče a rychlém brejku soupeře... Ale trenér Kotal má jistě mnohem fundovanější rozbor devadesáti minut.

Tím vůbec nechci hradecké fotbalisty zatracovat. Naopak! Už v minulé sezoně se mi ofenzivní hra Kotalova týmu moc zamlouvala. Troufám si tvrdit, že dlouhé roky se takhle pohledný fotbal v Hradci nehrál.

Pokud tedy mohu hráčům a trenérovi radit, tak říkám, držte se této cesty a snažte se vybrousit svůj útočný styl k dokonalosti. Vaše kombinanční hra je pro diváka atraktivní a v tom českém prvoligovém rybníku, kde se některé týmy snaží jen ukopat body bez ohledu na krásu, jste parádním oživením.

Navíc tenhle způsob hry kromě pohlazení oka fotbalového fajnšmekra s sebou nese i úspěch. Přinesl ho ve druhé lize a přinese ho i v první. Jen proti vám stojí kvalitnější soupeři. Proto dál makejte a chtějte být ještě lepší. A dokážete hodně. Věřte tomu.

Napsali o nás...