Tvorba kádru pro první ligu začíná. V neděli postoupili fotbalisté FC Hradec Králové do první ligy a vedení klubu už intenzivně řeší doplnění stávajícího kádru. Do týmu kouče Václava Kotala, jenž se s oddílem domluvil na prodloužení smlouvy, by měla přijít až čtveřice nových fotbalistů. Ledy se začínají hýbat i v otázce výstavby multifunkčního fotbalového stánku pro dvanáct tisíc diváků. Podle představitelů developerské společnosti ECE Projektmanagement Praha, která se celým projektem výstavby arény zabývá už dva roky, by se „votroci“ mohli na novém stadionu poprvé představit v sezoně 2012/13.

Úzký kádr. Na první ligu málo početný. Stačí si projít základní jedenáctky „votroků“ v druholigové sezoně a zjistíte, že pod historickým ročníkem je výrazně podepsáno zhruba třináct jmen. „Uvědomujeme si, že kádr na nejvyšší soutěž máme poměrně úzký. Na první ligu nedostačující. Proto by se v kabině mohla objevit tři nebo čtyři nová jména. Máme zájem o fotbalisty, kteří nám zvýší konkurenci,“ říká generální ředitel Richard Jukl.

Fanoušci nemusí mít strach, že přijdou o své hrdiny. Hradec nehodlá prodat žádného z klíčových mužů Kotalovy sestavy. Se všemi má podepsané minimálně roční kontrakty. I když… „Ze základního kádru zhruba dvanácti, třinácti fotbalistů neodejde žádný hráč. Pokud by však na některého z kluků přišla taková nabídka, jako třeba před třemi roky za Hableho (necelý milion eur – pozn. red.), tak bychom museli o prodeji uvažovat,“ připouští Richard Jukl.

Klid na práci má i Václav Kotal, jenž tým přebral loni na jaře. Úspěšnému kouči klubové vedení logicky svěřilo další práci. „Dnes budeme ještě jednat o podmínkách a tvorbě realizačního týmu,“ doplňuje generální ředitel.

Také Kotal by uvítal doplnění týmu. Nejlépe ve všech řadách. „Pracujeme na tom, aby posílení bylo v rámci možností klubu. Víme, že situace na fotbalovém trhu je velice složitá, přesto chceme, aby do Hradce přišli kvalitní hráči. Zároveň však do týmu musí zapadnout i z hlediska mentality a jiných faktorů, kterých je spousta,“ uvažuje.

Příznivá informace dorazila k fanouškům FC Hradec Králové i od společnosti ECE, jež má vystavět v Hradci novou multifunkční fotbalovou arénu a obchodní centrum Arkády.

„Máme první konkrétní výsledek naší práce. Sedmnáctého května byla odevzdána dokumentace k územnímu rozhodnutí. Doufám, že budeme moci všechny v co nejbližší době informovat o tom, že územní rozhodnutí je v právní moci. Pak můžeme získat stavební povolení jak pro stadion, tak nákupní centrum,“ uvedl na tiskové konferenci jednatel ECE Josef Tobek.

Plán je takový – multifunkční aréna bude mít stálou kapacitu dvanácti tisíc sedících diváků, počítá se i s možností zastřešení. Své prostory by kromě fotbalového klubu měl na stadionu najít i extraligový oddíl stolních tenistů.

Radek Špryňar

Kolektivní výkon jak na hřišti, tak při oslavách

První velký postup na trenérské lavičce slavil asistent fotbalistů FC Hradec Králové Michal Šmarda. „Bezprostřední dojmy jsou pěkné,“ přiznává.

To bylo radosti. Fotbalisté FC Hradec Králové v neděli vyválčili postup mezi českou elitu. Do nejvyšší soutěže hlásí „votroci“ po sedmi letech comeback. Nesmírně šťastný je z toho asistent trenéra MICHAL ŠMARDA (narozen 31. ledna 1971). Jako hráč zažíval podobné pocity také před dvaceti lety. Tehdy hradecký tým rovněž mířil do ligy.

Na trenérském postu slavíte první velký postup? Jak si ho užíváte?

No užívám. (usměje se) Samozřejmě jsme rádi, že se to podařilo. První dojmy jsou pěkné. Je to pro mě něco nového. Člověk si to vychutnává, ale na druhou stranu už myslí do budoucna.

Co oslavy? Absolvoval jste s hráči nedělní i pondělní fázi?

Bylo to moc pěkné. Užili jsme si to dva dny. Nicméně teď se už musíme dát do kupy a připravit se na sobotní utkání. Chceme udržet první místo, takže bychom byli rádi, aby utkání mělo úroveň, a pokusili se Zlín porazit.

Kdo byl největším tahounem týmu při bujarých radovánkách?

Řekl bych, že vůdců bylo více. Ta parta, která podávala na hřišti kolektivní výkon, se držela i při oslavách.

Takže všichni táhli za jeden provaz.

Ano. Jak na hřišti, tak i při slavení.

Kdy jste začal věřit, že by tým mohl proniknout mezi elitu?

(zamyslí se) Postupem času. Když se to dobře vyvíjelo, tak na to člověk myslel čím dál víc. Hlavně ke konci, kdy to bylo na dosah. Nicméně velice důležité bylo domácí utkání s Karvinou v závěru podzimní části. To byl nesmírně těžký zápas, v němž jsme měli i trochu štěstí, ale nakonec se nám podařilo vyhrát. Za zlomový duel jara bych označil ten s Vítkovicemi. Ačkoliv jsme 1:0 prohrávali, v deseti se nám podařilo nepříznivý výsledek otočit. To byl důležitý krok. Jinak jsme ale šli zápas od zápasu. Nechci, aby to vyznělo jako nějaká fráze. Prostě jsme se v každém utkání snažili ze sebe vydat maximum, abychom si potom mohli říct, že jsme udělali všechno pro úspěch.

Hodně se vám povedl start do soutěže. Byl to už tehdy náznak, že byste se mohli pohybovat na špici?

Úvod byl dobrý, to je jasné. Pak jsme sice trochu dostali facku ve Vlašimi (porážka 2:4). Nicméně všechno jsme si rozebrali a další zápas jsme už zase zvládli, což bylo důležité. Od té doby jsme vlastně neprohráli. Dříve to bylo, jak na houpačce. Třeba dvakrát se vyhrálo, ale pak se remizovalo a prohrálo. Teď je mužstvo o poznání dál.

Když se vrátíme k vaší hráčské kariéře, podobných radostných momentů jste zažil více. Na které nejraději vzpomínáte?

Rozhodně na ročník 1989/90, kdy jsme s Hradcem postoupili do ligy. Je to už dvacet let. Bylo toho ale samozřejmě víc. Nezapomenutelné byly evropské poháry s Hradcem, Spartou a Žižkovem, titul se Spartou. Čtrnáctého června to bude patnáct let, co jsme s Hradcem vyhráli na Strahově domácí pohár. Krásných vzpomínek je hodně, ale mám i smutnější. To k fotbalu patří.

Mezi těmi smutnými asi vládne rok 2002, kdy jste se Žižkovem přišli v posledním kole o titul. Je to tak?

Určitě. O titul jsme přišli minut před koncem duelu. Jsou vítězství a porážky a člověk je musí umět přijmout. Hranice mezi úspěchem a neúspěchem vlastně ani neexistuje, nebo je hrozně tenoučká. Porážky jednou přebolí, je však potřeba se z nich poučit.

Může Hradec někdy v budoucnosti opět atakovat příčky zaručující evropské poháry?

Těžko se na takovouto otázku hned odpovídá. Je tu dobrý základ pro to, aby se mužstvo postupnými krůčky posouvalo dál. Když na sobě kluci budou pracovat a budou chtít něčeho dosáhnout, můžou se neustále zlepšovat. Pakliže bude tým pohromadě, vhodně se doplní, hráčům se budou vyhýbat zranění, tak je tu perspektiva do příštích let. Bude hodně záležet, jak budou všichni pracovat. Já jim ale věřím.

Do konce druhé ligy zbývají dvě kola. Jak těžké bude udržet hráče ve stejné motivaci, aby i v těchto zápasech ze sebe vydali maximum?

Jak už jsem říkal, chceme zůstat na prvním místě a od toho se odvíjí i motivace. Pokusíme se uhrát co nejlepší výsledky.

Může teď z hráčů spadnout nervozita a Zlín s Jihlavou do odskáčou?

(zasměje se) To bychom samozřejmě byli moc rádi. Myslím, že z kluků už to určitě spadlo a do posledních zápasů půjdou s čistou hlavou. Měli by si s chutí zahrát, ale chtít vyhrát.

V sobotu budou „pod lízátky“ kamery České televize. Spousta hráčů bude mít premiéru na obrazovkách.

Právě proto by si to měli vychutnat. Mohou hrát bez nervů, nepůjdou do zápasu s tím, že se musí vyhrát. Slovo „musím“ přímo nesnáším. Věřím, že kluci budou v pohodě a zvládnou to. Mělo by být dobré počasí, takže snad přijde i do ochozů spousta diváků.

PETR TOMEŠ

Napsali o nás...